Článek
Do Řecka se dovážely levné brambory z Egypta, zatímco místní obchodníci měli plné sklady. Brambory nejprve rozdávali, protože by jim stejně shnily. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Zájem byl vyšší, než pěstitelé předpokládali, zvala si je další města, kde začali brambory prodávat za 25 centů za kilogram. To byla třetina ceny v obchodech.
Podobně to pak zkusili výrobci olivového oleje a pěstitelé dalších druhů ovoce a zeleniny.
Krize tak lidi donutila jít do ulic a suroviny nakoupit tam, nespoléhat na jeden velký nákup všeho na jednom místě. Ceny v obchodech pak mnohdy podle informací Al-Džazíry klesly až o polovinu.
Prodej brambor na ulici donutil obchody výrazně snížit jejich cenu.
Podle řeckého statistického úřadu klesly ceny brambor i na pultech o 24 procent. V jednotlivých obchodech se ale pokles liší, někde nezlevnili vůbec, jinde cena spadla z 75 centů na 45 centů, jinde dokonce prý na 19 centů.
V Řecku přitom už 30 let fungují družstva, která mají prodávat suroviny přímo od výrobců, jenže nasazují stejné ceny jako obchodníci. Stejně to prý dopadlo s farmářskými trhy.
"Podlehly logice trhu, snaží se obrat spotřebitele, stejně jako to dělají zprostředkovatelé, tedy obchody," řekl Al-Džazíře Ilias Tsolakidis, který vytvořil skupinu Pieria, která obchody zajišťuje. Ta původně vznikla na ochranu řeckých lesů, s příchodem krize se ale začala zabývat zemědělstvím.
Podle Tsolakidise nakupuje na ulici ve městech, kde je ta možnost, až 55 procent obyvatel.
Muž předpokládá, že podobný způsob je cestou, jak snižovat ceny potravin i jinde.