Článek
James Murray z Washingtonské univerzity a David King z Oxfordu upozorňují, že produkce ropy dosáhla vrcholu již v roce 2005. Náhlé výpadky či hrozby nerovnováhy na straně nabídky vyvolávaly v uplynulých letech značné výkyvy v ekonomikách jednotlivých zemí. Stačí připomenout, že i tak poměrně zanedbatelný vnitřní konflikt v Libyi nebo pouhé zvýšení napětí kolem Íránu ovlivní ceny ropy na světových trzích.
Přestože se i nadále se objevují nová ložiska ropy a stará nejsou zcela vytěžena, závislost na ropě výrazně komplikuje celkové fungování světové ekonomiky. Ačkoli mnozí argumentují, že těžba ropy stále nedosáhla vrcholu a má další možnosti růstu, Murray s Kingem upozorňují, že poptávka roste po roce 2005 rychleji než nabídka.
Jejich pohled dokládá i růst cen ropy, který byl přibližně patnáct procent s každým dalším rokem. Obvyklejší v minulosti přitom bývalo, že se po skoku ceny ropy stabilizovaly na delší dobu a někdy i poklesly. Za posledních sedm let ceny ropy, přes drobné výkyvy, stabilně rostou.
Vlády by se podle obou vědců měly začít výrazněji orientovat na hledání alternativních zdrojů, protože u ropy se dá čekat pouze pokračující růst cen, který může vyústit v divoké skoky s negativními dopady na odvětví, které s ropou souvisejí – tedy víceméně na všechna.