Stát nenasytně seká další a další dluhy, jde už o 1,5 biliónu korun

"Za posledních šest let se dluh více než zdvojnásobil, za deset let stoupl na čtyřnásobek. Ukazuje se, že ústavní zakotvení nějaké formy dluhové brzdy by bylo zcela na místě," komentoval číslo analytik Patria Finance David Marek.

Analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus je toho názoru že úroveň českého dluhu ve srovnání s výkonem ekonomiky by nám mohla naprostá většina zemí EU závidět. „Nicméně to rozhodně není důvod ke ztrátě obezřetnosti a k opuštění snah o rozpočtové úspory,“ uvedl Hatlapatka. Podle něj je dobře, že evropská dluhová krize pro nás přišla v době, kdy se ještě státní dluh nevymkl kontrole a díky tomu se nemusíme řadit mezi problémové země Evropy.

Státní dluh měl ke konci loňského roku stoupnout podle strategie financování a řízení státního dluhu na 1,495 biliónu korun. Ke konci roku 2012 počítá MF s nárůstem na 1,602 biliónu korun, ke konci roku 2013 na 1,714 biliónu a ke konci 2014 na 1,791 biliónu korun.

„Hranice dvou biliónů korun by se měla přiblížit zhruba v roce 2016. V relaci k HDP by pak dluh měl kulminovat v roce 2015 okolo 46 procent HDP,“ domnívá se analytik Miroslav Frayer z Komerční banky s tím, že pro financování dluhu v letošním roce nebudou tržní podmínky příliš příznivé.

V rámci struktury financování ze strany ministerstva lze podle Frayera očekávat, že se bude soustředit na dluhopisy s kratší splatností, o které je v současnosti vyšší poptávka než u těch delších. „Rizika převažují jednoznačně na straně hlubšího než plánovaného deficitu pro letošní rok a tím pádem i vyššího než předpokládaného státního dluhu,“ dodal analytik.

„Obecně lze říct, že pravicová vláda, která řeší zadlužení státu zvyšováním daní, není tak pravicová, jak se prezentuje," domnívá se analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin s tím, že by se Nečasova vláda měla zaměřit mnohem více na výdajovou stranu.

Ratingové agentury vnímají podle Volfa snahu naší vlády snižovat zadlužení pozitivně, avšak velké riziko představuje budoucí kondice domácí ekonomiky v závislosti na růstu Evropy.

Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

Biliónová hranice státního dluhu padla v roce 2009. Zatímco za prvních deset let od vzniku samostatné ČR stoupl státní dluh o zhruba 334 miliard korun, od roku 2001 do roku 2011 se jednalo už o 1,154 biliónu korun.

„Čistá výpůjční potřeba se v roce 2011 snížila na 150,6 miliardy korun, když v roce 2010 činila 168,2 miliardy korun a v roce 2009 pak 178,2 miliardy korun,“ uvedl mluvčí MF Ondřej Jakob.

Jak mluvčí připomněl, čistá emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím a zahraničním trhu poklesla v roce 2011 na 77,1 miliardy korun ze 134,1 miliardy korun v roce 2010 a 157,7 miliardy korun v roce 2009.

V roce 2011 se podle MF dařilo naplňovat cílové ukazatele struktury státního dluhu. Podíl krátkodobého státního dluhu tvořil 19,3 procenta, limit byl stanoven na 20 procent.

Průměrná doba splatnosti se též pohybovala v cílovém pásmu 5,25 až 6,25 roku a dosáhla 5,8 roku. Podíl dluhu v cizí měně, který činí 9,2 procenta, se nachází hluboko pod maximálním limitem 15 až 17 procent.