Hlavní obsah

Tlak na inkluzi roste kvůli rozsudku o diskriminaci romských dětí

Právo, Petr Kozelka

Současný tlak ministerstva školství na zavedení inkluze do vzdělávání, přičemž proti navrhované podobě protestují kraje, velká města i značná část rodičů a odborné veřejnosti, nesouvisí jen s proklamovanou myšlenkou integrovat handicapované děti mezi zdravé spolužáky. Podle zjištění Práva je za tím i tlak na splnění závazků, které Česká republika přijala po prohraném soudu s romskými dětmi, které si stěžovaly na diskriminaci kvůli svému zařazení do zvláštních škol.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Článek

Česko před více jak osmi lety prohrálo před velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva spor proti osmnácti romským dětem z Ostravy nespokojeným se zařazením do zvláštních škol. Stát se tehdy kromě vyplaceného odškodného zavázal přijmout taková pravidla, která ukončí diskriminaci romských dětí, které často mířily do zvláštních škol s diagnózou lehkého mentálního postižení.

Právu souvislost s rozsudkem potvrdil i náměstek ministryně školství Stanislav Štech s tím, že rozsudek by se dal prezentovat jako katalyzátor změn. „Rozhodně musím odmítnout vulgární zkratku - kvůli pár Romům, kterým ti odtržení EU byrokrati dali za pravdu, teď likvidujeme náš báječný systém speciálního školství,“ upozornil Štech.

O handicapované děti tu až tak nejde

„Současné vedení ministerstva hledá rozumnou cestu, jak postupně uvést náš systém do souladu s vlastním právním prostředím a dát možnost v oprávněných případech, aby se děti s postižením mohly s podporou státu zkusit vzdělávat v běžné škole,“ přidal náměstek.

Jde i o údajnou diskriminaci

Na změny ve vzdělávání tlačí i nejrůznější neziskové organizace. „Téma rušení vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením bude zásadně důležité pro zajištění inkluzivního vzdělávání. Amnesty International, Evropské centrum pro práva Romů, Nadace Open Society Fund Praha a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání proto připomínají české vládě, že musí stát za svým závazkem proměnit praktické školy v běžné školy a tímto zrušit vzdělávací program pro žáky s lehkým mentálním postižením,“ stojí v prohlášení na webu Nadace Open Society Fund.

„O handicapované děti tu až tak nejde. Hlavní je naplnit závazky plynoucí z rozsudku a ukončit údajnou diskriminaci dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Ministerstvo proto tlačí na co nejrychlejší přijetí inkluze, aby se nedostalo do problémů,“ řekl Právu zdroj obeznámený s přípravou zákona.

Běda tomu, kdo bude tvrdit, že v nejlepším zájmu dítěte je vzdělávání v jiné škole než běžné
matka handicapovaného dítěte Edita Bartošová

„Pokud mají změny přinést požadovaný výsledek, považují neziskové organizace za nezbytné, aby tyto změny řešily problém předsudků, které nadále prostupují českým vzdělávacím systémem. I přes v minulosti přijaté reformy jsou romské děti nadále nadreprezentovány ve školách a třídách pro žáky s lehkým mentálním postižením a segregovány do pouze romských škol a tříd,“ upozornil web Nadace.

Ve hře jsou i dotace za miliardy korun

Na snahu zamezit diskriminaci romských dětí často ocejchovaných nálepkou lehkého mentálního postižení ale mohou doplatit skutečně handicapované děti.

„Nová politika ministerstva má striktně danou prioritu a tou je hlavní vzdělávací proud. Běda tomu, kdo bude tvrdit, že v nejlepším zájmu dítěte je vzdělávání v jiné škole než běžné. Důvod proč vylívají s vaničkou i dítě je ten, že není dost dobře možné spočítat romské děti a přitom se vyhnout nařčení z rasismu. Romové se totiž při sčítání lidu většinou hlásí k české národnosti,“ nebrala si servítky Edita Bartošová, která společně s dalšími rodiči handicapovaných dětí bojuje proti snahám ministerstva.

Náměstek Štech upozornil, že pokud by se Česká republika bránila inkluzivnímu vzdělávání, mohla by se dostat do konfliktu s EU včetně pozastavení dotací.

„Taková hrozba nad námi skutečně byla. Jednání na tato témata má několik etap, a pokud by všechny proběhly, skutečně by hrozilo zastavení všech evropských projektů, nejen těch, které se týkaly školství a vzdělávání, tedy třeba i dopravy a silnic, čističek odpadních vod... Jednalo by se tedy o desítky miliard korun. S touto cestou se ale ze strany Evropské komise operovalo jen velmi mírně zhruba předloni,“ dodal Štech.

Související témata:

Výběr článků

Načítám