Češi se pro rodinu obětují, ale pak jim na ni nezbývá čas

Řada mužů totiž shání vše pro rodinu, staví domy a intenzivně vydělává peníze tak dlouho, až v práci tráví většinu svého času. Paradoxně jim tak prakticky žádný nezůstává právě na rodinu, manželku a děti.

„A začnou vznikat problémy, nezřídka končící rozvodem,“ upozorňuje socioterapeutka Marie Macháčková.

„Nejdříve jsem potřeboval peníze na materiál, tak jsem měl dvě zaměstnání. Domů jsem se chodil jen vyspat. Stavba rodinného domu mi zabrala další tři roky. Když byl dům hotov a s partnerkou jsme si sedli na terasu, zjistili jsme, že si už vlastně nemáme co říci,“ svěřil se Právu pětatřicetiletý technik Pavel.

„Při práci a nasazení pro rodinu je dobré znát míru. Protože lidé spolu nejsou jen proto, aby postavili luxusní dům, ale aby spolu aktivně žili. Společně řešili starosti, vychovávali děti, prožívali radost a starost,“ upozorňuje Macháčková.

„Absenci citu, pohlazení, společně trávených chvil, porozumění, nedostatek komunikace nevynahradí jednou za rok luxusní dovolená v Dubaji či možnost koupit si nové auto. Rodina přestává plnit svoji funkci,“ dodává.

Pracovní vytížení mužů dalo vzniknout i pojmu zelené vdovy, upozorňují experti. Jedná se o manželky, které jsou často na mateřské, žijí v luxusu, ale současně jsou po většinu dne samy, jen s dětmi. Navíc v izolaci satelitních vilek v okolí velkých měst.

Zapálení a pracovní nasazení manžela je nejdříve fascinuje, pak začnou pociťovat jeho citovou i fyzickou absenci, až nakonec odejdou s někým, kdo jim nenabídne luxus, ale každý večer společnost, zábavu a čas, a dětem aktivního, nikoli neviditelného, nového tatínka.

„Partner zase při snaze zaplatit dům a pohodový život rodiny tráví nakonec více času se svojí sekretářkou či spolupracovnicemi než s vlastní partnerkou, až přeskočí osudová jiskra a na problém či lépe řečeno rozvod je zaděláno,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová. Oba přitom v poradnách při debatě s odborníky zdůrazňují, že jim chyběla blízkost toho druhého.

Ne všechny případy, kdy partner ve snaze zajistit rodinu, o niž kvůli tomu může paradoxně přijít, končí tak dramaticky. Přesto absence společně tráveného času má vždy své dopady na fungování rodiny. Pokud si ambiciózní maminka po dvou měsících na rodičovské najme na několik příštích let chůvu, musí počítat s tím, že k chůvě často děti navážou citový vztah, někdy vřelejší než k ní.

Tatínkové zase, když se chtějí po letech začít výchově synka věnovat, zjistí, že je mu už patnáct a oni o něm nevědí vůbec nic.

Přes všechny problémy tři čtvrtiny lidí vnímají rodinu jako zázemí, na které se lze vždy spolehnout. Když by měli finanční potíže, tak dvě třetiny lidí se obrátí s žádostí o půjčku či pomoc nejdříve dovnitř své širší rodiny, uvádí průzkum CVVM.

Řada lidí po kvalitních partnerských vztazích touží, shodují se experti na rodinu. Ve své původní rodině však neviděli dobrý vzor či model, jak na to. Partnerský vztah se ve škole neučí. Proto jsou bezradní, snaží se, ale bez odpovídajícího výsledku.

Svoji roli sehrává i to, že štěstí a partnerská pohoda jsou často zobrazovány pouze v kulisách luxusních vil na mořské pláži. Přitom řada z nás vzpomíná na dobu, kdy jsme si společně s rodiči opékali vuřty či s dědou hledali v lese poklad. Ti všichni pro nás měli to nejcennější – totiž čas.