Článek
Zásadní změnu, která měla zasáhnout proti majitelům ubytoven, kteří skrze lidi pobírající doplatek na bydlení inkasují často neúměrné částky, představuje drobná změna v jednom z paragrafů. Větu „V případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení nachází“ navrhl do zákona doplnit šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Pro žadatele o dávky žijící na ubytovnách novela znamená, že nově musí žádat obec, v jejímž katastru se soukromá ubytovna nachází. Obce, které si v minulosti stěžovaly, že nemají účinný nástroj, aby mohly zakročit proti nekřiklavějším případům, tak získaly novou pravomoc.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Stanovisko obce se vyžaduje jen u ubytoven provozovaných živnostníky, které poskytují dlouhodobé ubytování a mají krajskou hygienou schválený provozní řád.
O žadatelích nemáme informace, shodují se obce
Některé z obcí oznámily, že se pokusí ubytovny zásadně omezitm a dobrozdání proto žadatelům budou dávat jen při splnění konkrétních podmínek, další si chtějí žadatele prověřovat, jiné vyčkávají a otevřeně přiznávají, že zatím netuší, jak se k nové povinnosti postaví.
Nepřipadá mi správné, že bychom měli o přidělení nebo zamítnutí dávky rozhodovat jen na základě jména a adresy ubytovny. O těch lidech nic nevíme
Kupříkladu v Aši musí být žadatel o doplatek trvale hlášen minimálně po dobu jednoho roku a nesmí být dlužníkem vůči městu. Z posledních 12 měsíců navíc musí být minimálně šest zaměstnán.
"Máme zájem pomáhat lidem, kteří v Aši pracují a dostali se do nouze. Dávky ale rozhodně nehodláme vyplácet jen tak, aniž bychom znali potřebné informace. Buď nám je o žadatelích poskytne úřad práce, nebo dávky prostě nevyplatíme," okomentoval postoj radnice starosta Dalibor Blažek (nez.).
| Inkriminovaná pasáž zákona, která zavedla nutnost souhlasu obce |
|---|
| Dále může v případech hodných zvláštního zřetele orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za osobu užívající byt považuje i osobu užívající na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu za účelem bydlení ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 v případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení nachází. |
Tím narážel na jeden z problémů, které momentálně zastupitelé řeší. Nemají totiž o žadatelích ani o ubytovnách dostatek informací.
"Nepřipadá mi správné, že bychom měli o přidělení nebo zamítnutí dávky rozhodovat jen na základě jména a adresy ubytovny. O těch lidech nic nevíme," připomněl chebský starosta Petr Navrátil (ČSSD).
Na stejný problém narazili i v centrálním ostravském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. „Úřad práce ani náš sociální odbor nám nemohou poskytovat osobní údaje o sociální situaci žadatele, o které bychom se při rozhodování o vydání souhlasu či nesouhlasu mohli opřít," uvedla starostka Petra Bernfeldová (Ostravak) s tím, že se k žádostem nebudou vyjadřovat.
| Výše výdajů na příspěvky a doplatky na bydlení v miliardách korun v jednotlivých letech | ||
|---|---|---|
| Rok | Příspěvek na bydlení | Doplatek na bydlení |
| 2012 | 5,73 | 1,67 |
| 2013 | 7,4 | 2,81 |
| 2014 | 8,84 | 3,25 |
| zdroj: MPSV | ||
"To, jestli obec vydá nebo nevydá souhlas, přitom nijak neřeší problém ubytovaných lidí. Pokud přijdou o ubytování, pravděpodobně to bude zase sama obec, kdo bude nucen jejich situaci řešit," připomněl mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopal.
Bez souhlasu obce úřad dávky nevyplatí
Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková k požadavkům radnic uvedla, že úřad práce nemá kompetence k tomu, aby obcím říkal, jakým způsobem mají udělovat nebo neudělovat souhlas.
"V případě, že Úřad práce ČR neobdrží souhlasné závazné stanovisko obce, není splněna zákonná podmínka a musí dávku odejmout. To je v případě už běžících dávek. Květnové souhlasy se pak vztahují na červnovou výplatu dávky," uvedla Beránková. V případě nových žádostí bez souhlasu obce nemůže úřad práce dávku přiznat.
Nechceme dělat z lidí bezdomovce
Další města vesměs nechtějí situaci vyhrocovat. "Nelze situaci řešit tak, že budeme likvidovat ubytovny. V Brně je jich mnoho, ale je tu i dost nízkopříjmových skupin obyvatelstva. A společným zájmem úřadu práce, města i ubytoven je, aby lidé nezůstávali na ulici," uvedl Jan Polák z magistrátu.
| Příspěvek na bydlení |
|---|
| Příspěvek na bydlení patří mezi dávky státní sociální podpory. Dosáhnou na něj lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu. V Praze je to 35 procent příjmu. Doplatek patří mezi dávky hmotné nouze. Získají ho ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení a jimž ani s ním nezbývá na živobytí. Další dávka tedy potřebným výdaje za byt dorovnává tak, aby jim na živobytí zůstalo. |
Ani radnice v Ústeckém kraji k razantním krokům v souvislosti s doplatky na bydlení nepřistoupily a v Liberci už zatím všechny příspěvky na bydlení schválili. S přísnějším přidělováním příspěvků na bydlení nebo redukcí ubytoven nepočítají ani v Plzni nebo Nymburku. V Kladně by se rádi zbavili některých problémových ubytoven, naopak Přerov se chce zaměřit na konkrétní jedince.
"Rada města se bude rozhodovat, zda dá souhlas například podle toho, zda žadatelé na území města pracují či navštěvují školu, zda nemají problémy se zákonem nebo nemají dluhy vůči městu," řekla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová
Do věci se vložila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která apelovala na obce, aby se nepokoušely zlikvidovat veškeré ubytovny.
"Myslím si, že účelem (zákona) by mělo být převážně zabránit tomu, aby se na území těch obcí objevily nové ubytovny. Případně ve výjimečných případech takto lze skutečně vylidnit nějakou hodně nepohodlnou ubytovnu, ale já bych tímto chtěla apelovat na všechny starosty a starostky, aby nevyráběli z lidí bezdomovce," uvedla.