Podvodníkům každý rok naletí tisíce seniorů, nejzrádnější jsou legendy Vnuk a Kamión

„Senior má velmi omezené možnosti se bránit, je důvěřivý, často osamělý, velmi zranitelný,“ vyjmenoval specifika trestných činů páchaných na starších lidech první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Trestnou činnost na důchodcích považuje za velmi nebezpečnou. I proto, že se špatně objasňuje, protože u starších lidí bývá zkreslená paměťová stopa, což komplikuje policistům práci. Navíc se penzisté často ostýchají s takovými zkušenostmi svěřit.

Případů trestné činnosti na seniorech úřady ročně evidují kolem sedmi tisíc. Z naprosté většiny se jedná o nenásilné skutky, jako jsou krádeže, krádeže s vloupáním nebo využitím lsti, podvody, vydírání a podobně. Nenahlášených činů mohou být další tisíce.

Modem operandi takovýchto činů je vytipování oběti a následná snaha ovlivnit její chování pomocí legendy, tedy příběhu, kterým pachatelé zmanipulují důvěřivého důchodce. Nejčastějším, a to v celoevropském měřítku, je tzv. legenda Vnuk.

V takovém případě si pachatelé vytipují oběť pomocí veřejného telefonního seznamu (častěji cílí na ženy), poté jí zavolají, vydávají se za vnuka nebo vnučku dotyčného a pomocí smyšleného příběhu z něj lákají peníze.

Druhým nejčastěji používaným způsobem je tzv. kamión: „Pachatelé osloví seniora na ulici, že došlo k havárii kamiónu, potřebují půjčit peníze na operaci řidiče, mají s sebou taštičku s dolary a potřebují vyměnit tyto dolary za české peníze. A bohužel se nestává, že by senior řekl: ‚Támhle je směnárna‘. Hned jim nabídne peníze,“ popsal tuto praktiku Jaroslav Karásek z Odboru obecné kriminality policejního prezidia.

Organizátoři takovýchto lstí nejsou zpravidla žádní amatérští solitéři, ale členové sofistikovaných skupin nebo rodinných klanů, které operují napříč regiony i zeměmi.

Nejčastěji se podle policie jedná o rodiny Olašských Romů z Česka, Slovenska, Polska, Rumunska Maďarska, Bulharska a Běloruska. Pachatelé bývají slušně oblečení, upravení a mají vybrané chování, čímž si získávají důvěru seniorů. Nemusí to přitom být jen mladí lidé.

Škody v těchto případech často dosahují vysokých částek. Podle policistů průměrně z důchodců vymámí kolem 50 tisíc korun. Ale jednotlivé částky se pohybují od jednotek tisíc až po stovky tisíc korun. Evropským rekordem je částka půl miliónu euro.

Kromě zmíněných legend pachatelé používají historky o výhře v loterii, kdy je ale potřeba napřed zaplatit administrativní poplatek, lákají na finanční investice nebo charitativní činnost, nabízejí půjčky, hypotéky, zbytečné pojistky, případně lákají ke koupi nepotřebných či neexistujících produktů.

Artur Romanowski, odborník Europolu na závažnou trestnou činnost a organizovaný zločin, na úterním semináři upozornil, že se však nejedná jen o trestné činy páchané cizími lidmi, ale mnohdy jsou pachateli rodinní příslušníci, případně pečovatelé.

V takových případech si dotyční vezmou z domácnosti seniora jeho peníze nebo majetek, případně začnou jejich jmění rozprodávat nebo je donutí přepsat část majetku a podobně.

Při tom využívají emocionálního vydírání, prázdných slibů, snaží se je izolovat, navodit dojem, že se o ně nikdo nezajímá či dokonce podávají falešné zprávy o jeho zdravotním stavu.

Seminář se v Praze konal pod záštitou poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Radky Maxové (ANO). Ta také přednesla svůj návrh na legislativní změny, které by zlepšily alespoň postavení seniorů.

Bude prosazovat, aby se zařadili, stejně jako děti, do skupiny zvlášť zranitelných osob, a měli lepší zacházení. Zvážit chce také to, zda nezvýšit trestní sazbu pachatelům, kteří si za oběť vyberou starší lidi od určitého věku.

Soudce Tomáš Durdík z Městského soudu v Praze předeslal, že by se v rámci zlepšení zacházení s takovýmito lidmi mělo například „polidštit“ formální poučení u policejního výslechu a obecně změnit podmínky tak, aby se senioři při vyšetřování necítili stresovaní. Například výslech by probíhal ve speciálně upravených místnostech.