Článek
Odpověď zatím neznáme, ale vysvětlení se nabízí hned několik. Například: byl prodávající uveden v omyl a podveden? Nebo: byla to forma náhrady za nějaké protislužby? Jestli ano, tak jaké asi, když rozdíl mezi kupní cenou a tou podle cenové mapy je neuvěřitelných čtyři a půl miliónu?
Jak už Právo informovalo, Teska Arnoštová s pomocí svého otce získala v roce 2006 na pražském Bohdalci za necelých 1,5 miliónu pozemek určený pro obytnou výstavbu, a to i s příjezdovou cestou vedoucí k dalším vilám v ulici, který dnes může mít hodnotu téměř deseti miliónů korun.
Pozemek o velikosti 1747 m2 je podle stavebních expertů dostatečně velký, aby se na něm postavil dvougenerační dům nebo obytný dům o až čtyřech bytech.
Teska Arnoštová argumentuje tím, že tehdejší smlouvu uzavřeli s prodávajícím Tomášem Šulcem oba dobrovolně a on nikdy nevznesl žádné připomínky. Jak by také mohl, když deset měsíců poté zemřel?
Smlouvu připravoval otec Teska Arnoštové, který byl zároveň Šulcovým dlouholetým právníkem a měl od něj rozsáhlou plnou moc. Řešil s ním rodinné spory nejen o tento pozemek, ale i další, které se Šulc snažil získat jako syn původní restituentky.
Teska Arnoštová Právu sdělila, že kupní cena odpovídala znaleckému posudku. Jeho znění však nezveřejnila. Stejně tak opakovaně Právu neodpověděla na otázky, jak tehdy se Šulcem k ceně dospěli.
Dva posudky určily cenu vyšší
Právo nyní získalo dva jiné znalecké posudky, které také ohodnotily cenu jejího pozemku. A už podle prvního z nich, datovaného v roce 2002, byla jeho tehdejší hodnota výrazně vyšší, než za kolik parcelu Teska Arnoštová o čtyři roky později koupila.
Znalecký posudek tehdy na objednávku Obvodního soudu pro Prahu 4, kde se vedl další z rodinných majetkových sporů Tomáše Šulce, vypracoval soudní znalec František Jarolímek. Postupoval přitom podle tehdy platné vyhlášky ministerstva financí z roku 2001 a parcelu ohodnotil na 2 148 000 korun.
Přitom nabídkové ceny sousedních pozemků se podle jeho zjištění pohybovaly od 3000 do 3750 korun za m2, a nikoli za 850 korun.
To ani omylem. Ale právě 850 korun za m2 stavebního pozemku zaplatila o čtyři roky později Šulcovi Teska Arnoštová.
Podvedli ho?
Podle cenové mapy stavebních pozemků Prahy z roku 2006, která odráží skutečnou cenu pozemků podle realizovaných obchodů či nabídek realitních kanceláří, byla hodnota zastavěných pozemků stojících hned vedle toho, který ve stejnou dobu Teska Arnoštová koupila, 3440 korun za m2.
Za rozlehlý pozemek tedy Šulc mohl podle běžných obchodních podmínek získat až šest miliónů korun, tedy čtyřikrát víc, než za kolik jej od něho koupila Teska Arnoštová. Životní obchod? Jak pro koho.
Šulc totiž na prodeji své parcely zřejmě vůbec nic nevydělal. Protože než jim mohl celý pozemek prodat, musel vyplatit na příkaz soudu i mimosoudními dohodami řadu příbuzných, kteří vlastnili menší části parcely.
Právo prokazatelně zjistilo, že na to vydal nejméně 1 246 000 korun. K tomu je ale potřeba připočítat odměny za služby advokáta Arnošta či daně za převod nemovitosti, které se pokaždé zavázal sám uhradit.
Druhý posudek z roku 2007 si objednal sám Arnošt poté, co jeho klient Šulc ve čtyřiapadesáti letech zemřel. Podle Arnošta mu Šulc zůstal dlužen zhruba 900 tisíc za právní služby a on je vymáhal na Šulcových dědicích.
Nechal si pro tyto potřeby ocenit celý Šulcův majetek, včetně dotčeného pozemku na Bohdalci. Katastr totiž pozemek na Arnoštovou stále nepřevedl.
Soudní znalec Pavel Titl jako zjištěnou cenu pozemku uvedl 2 691 000 korun, to je o 1,2 miliónu víc, než zaplatila Teska Arnoštová o rok dříve.
Dnes se ceny obytných pozemků na Bohdalci pohybují kolem 5600 korun za metr čtvereční. Hodnota parcely se tak může vyšplhat až na téměř deset miliónů.
Katastr: Úředník nechyboval
Šulcova rodina se po jeho smrti rozhodla smlouvu s Teska Arnoštovou napadnout, ale neuspěla. Soudy pravomocně řekly, že smlouva je platná. Katastr nemovitostí proto v roce 2013 političku zapsal jako vlastníka pozemku.
Rodina letos v únoru podala na Teska Arnoštovou i jejího otce trestní oznámení pro možný podvod. To míří i na pracovníka katastru, který změnu zapsal. Podle nich měl počkat, až skončí dědické řízení v rodině, podle kterého dodnes není jasný vlastník jedné části pozemku, který dnes patří Teska Arnoštové.
Ředitel pražského katastru Lubomír Klučka se však za svého zaměstnance postavil. „Postup úřední osoby, která povolila návrh na vklad poté, co odpadly překážky řízení, byl správný,“ konstatoval pro Právo. „Náš úřad postupoval v souladu s platnými právními předpisy a mám za to, že nepochybil,“ dodal.
