Článek
Pokud vím, v ČR se podobný čin v novodobé historii nikdy nestal.
Masakr tohoto druhu a takovýmto způsobem provedení se opravdu u nás nestal. Naposledy snad (Olga) Hepnarová, která najela autem na zastávku, kde stáli lidi čekající na tramvaj.
Co může vést člověka k tomu, že zastřelí osm lidí?
Upozorňuji, že o tomto případu dosud nejsou dostatečné informace, takže hovořím v rovině spekulací. Jsou ale v podstatě dvě základní varianty. Buď je to duševní nemoc, nebo možnost, že jde o člověka, který se domnívá, že se mu stalo určité příkoří, a to buď skutečně, či domnělé.
Snaží se na to upozorňovat, ale tím, že má pocit, že nikde nedosáhne odezvy, se v jeho hlavě stává to příkoří dominantní myšlenkou a kvůli tomu vypadne z normálního života.
Mluvíme vlastně i o sociální smrti, protože ten člověk vypadává ze sociálních struktur a sítí a klíčí v něm určité rozhodnutí. Prochází určitými fázemi.
Jakými?
První je propad sociální tváře právě proto, že ho nikdo nechce brát vážně. Ve druhé fázi dochází k tomu, že začne spřádat určité fantazie na pomstu.
A jakmile ty překročí do stadia přípravy a nenajde se nikdo, kdo by tu přípravu zachytil, třeba z rodiny, že už není normální, když pořád omílá jeden problém a vede divné řeči, například že si to nenechá líbit, vezme spravedlnost do svých rukou.
Dotyčný chce upozornit na svůj problém tak, že inscenuje určité drama
Přesně to měl útočník v telefonátu s novinářem krátce před střelbou říct. Uvedl, že se mu stala příkoří, že mu lidé ubližují, šikanují ho a že s tím úřady nemůžou nic dělat, proto má pistoli a bere to do vlastních rukou.
Pak by to odpovídalo tomu, co někdy nazýváme amokový střelec, kde hlavním podnětem a stimulem je pocit příkoří a rozvíjí se ten proces – fáze střádání, určité revanše, odvety a hledání si prostředků, jak ji udělat.
V takových případech se občas setkáváme i s tím, čemu se říká avízo, že tedy dotyčný těsně před činem oznamuje své odhodlání.
Což tento muž zřejmě udělal.
Je to spojené i s tím, že v konečné fázi chce dotyčný upozornit na svůj problém tak, že inscenuje určité drama, vlastně masakr, a v jeho hlavě je to vnímáno jako určitá inscenace postmortální slávy.
Pachatel potom na místě činu působí na ostatní jakoby bez emocí a jako vraždící stroj
Zjednodušeně řečeno: po smrti o mně všichni budete mluvit. A to máte za to, že jste si mě nevšimli dřív.
Myslel jsem si, že amok je náhlé pominutí smyslů.
Nikoli. V naší novodobé kultuře je to poměrně dlouhodobý proces, dokonce se hovoří o určitém procesu klíčení. Typické je, že pachatel potom na místě činu působí na ostatní jakoby bez emocí a jako vraždící stroj.
U této tragédie to bylo o to vážnější, že pachatel měl zbrojní průkaz, a tudíž jednodušší vyhledání prostředků pro svůj čin. Úplný psychopat by ale průkaz mít nemohl, ne?
To je otázka. Všeobecně se ví, že jestliže se člověk dostane do tohoto rozpoložení, kterému se v posledních deseti letech říká také „zahořknutí“, tedy porucha v důsledku zahořknutí, a jestliže ten člověk má na dosah likvidační prostředky, tak to může sehrát roli určitého posledního kamínku: dobře, můžu to udělat.
Zásah v Uherském Brodě, kovář
Navíc určitou roli mohla hrát i inspirace z podobných případů. Pak se dá říct, že je to i obraz současné doby, kdy člověk může poměrně rychle vypadnout ze sociálních vztahů, ze sociální ukotvenosti.
Státní zástupce k jeho osobě uvedl, že šlo o muže ve věku 62 let, který nebyl doteď nikdy trestaný. Kdyby to byl agresivní typ, psychopat, který se vymyká, projevilo by se to nějak v minulosti?
Právě ta porucha označována česky jako zahořknutí se vyskytuje u lidí, kteří dlouhou dobu žijí nenápadně, celkem vyhovují představám o normálním životě.
A najednou je potká tíživá životní situace, se kterou si nevědí rady, snaží se na to, co se jim stalo, upozornit, a to právě tím, že interpretují chování okolí jako neochotu pomoci, jako ignoranci.