Článek
Severních bílých nosorožců žije po světě posledních pět kusů. Všichni jsou v majetku ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Tři nosorožci žijí v Keni, jedna samice ve Dvoře Králové a jeden nosorožec je v San Diegu v USA.
„Snažíme se získat nejlepší odborníky z celého světa. Jde skutečně o poslední šanci zachovat severní bílé nosorožce,“ přiblížil ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.
Zoologové počítají s odběrem genetického materiálu doposud žijících severních bílých nosorožců a laboratorním vytvořením embryí. Zárodky posléze donosí samice severním nosorožcům nejpříbuznějšího poměrně početného druhu jižních bílých nosorožců.
„Bude to krok do neznáma. Neexistují žádné zkušenosti s embryotransferem u nosorožců, ani není jasné, jestli dříve odebraný genetický materiál uskladněný na různých místech světa bude ještě použitelný,“ upřesnil zoolog Jan Stejskal. Pokus roznožit severní bílé nosorožce takříkajíc naostro odebráním spermií a vajíček, okamžité laboratorní oplodnění a transfer embrya do dělohy jižní samice odborníci zavrhli.
Jedno z čerstvě narozených mláďat černého nosorožce.
„Genetický materiál je natolik vzácný, že s ním nelze takto plýtvat. Jeho uchování, což vzhledem k absenci zkušeností není taktéž bez rizika, a postupné pokusy se zdají vhodnější,“ zdůvodnil Rabas.
Šance záchrany existuje
Počet živých severních bílých nosorožců a snad životaschopný dříve uskladněný genetický materiál nicméně dává reálnou šanci vytvořit dostatečně početnou první filiální generaci mláďat. „Zkušenosti s odběrem genetického materiálu nosorožců a jeho uskladněním plánujeme čerpat z chovu koní, jenž jsou nosorožcům nejblíže,“ podotkl Rabas.
Skupinka doposud žijících severních bílých nosorožců pochází ze zvířat odchycených v polovině sedmdesátých let minulého století v Súdánu. Šestice kusů díky Josefu Vágnerovi putovala do ZOO Dvůr Králové, kde se jako v jediné zahradě na světě úspěšně množili. Poslední mládě se ale narodilo v roce 2000.
Nechuť se pářit vedla ke světově ojedinělému pokusu přemístit koncem roku 2009 za účelem reprodukce čtveřici severních bílých nosorožců do domovské Afriky. Nosorožci sice reprodukčně omládli, ale mladé na svět nepřivedli.
„Důvodem může být, že těchto zvířat je opravdu málo a proto postrádají optimální pro úspěšnou reprodukci nezbytné sociální vazby,“ míní iniciátorka projektu Poslední šance na přežití a bývalá ředitelka ZOO Dvůr Králové Dana Holečková.
Zahradu nosorožci v Ol Pejetě nic nestojí
Nosorožci umístění v keňské rezervaci Ol Pejeta královédvorskou zoo nic nestojí. „Doplácíme pouze některé jednorázové akce spojené s jejich pobytem v Keni,“ upřesnil Rabas. Náklady na zaopatření a nutnou ochranu hradí rezervace, kde patří k nejvzácnějším zvířatům. Spatřit severní bílé nosorožce ale není vůbec jednoduché.
Zvířata se nestala kolotočovou atrakcí zvyšující návštěvnost turistů. „Nelze říci, že by Ol Pejeta na nich nějak profitovala. Prohlídka výběhu severních bílých nosorožců je možná pouze v malých skupinách turistů,“ poznamenal Rabas.
Černí nosorožci se množí lépe
Úspěchy na rozdíl od severních bílých nosorožců naopak ZOO Dvůr Králové sklízí v přirozené reprodukci nosorožců dvourohých tzv. černých.
Konec letošního ledna znamenal hned dvojí narození - samičky a samce. Černých nosorožců přišlo ve Dvoře Králové doposud na svět jednačtyřicet. Zahrada nyní chová osmnáct nosorožců z toho nejvíce černých, párek jižních bílých, jednoho indického a samici severního bílého Nabiré.
