Článek
„U nás dochází k inflaci udělování vyznamenání, trochu mi to připomíná dobu socialistického Československa, kdy kdo nebyl zasloužilý umělec, tak jako by nebyl,“ dodal Jelínek s poukazem na některé z oceněných umělců.
„Tu tradici, kterou v mnohém nešťastně zahájil prezident Václav Havel a pokračoval v ní Václav Klaus, Miloš Zeman svým způsobem dotahuje do absurdna,“ uvedl.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Dva prezidentovy extrémy
„Princip udělování vyznamenání i slavnostní ceremoniál je rok od roku více degradován a prezident Zeman na tom má lví podíl,“ dodal Jelínek s tím, že namísto umělců či sportovců z okruhu blízkého hlavě státu by měli být vyznamenáváni lidé, kteří se zásadně zasloužili o demokracii, svobodu či lidská práva.
Rovněž politologa Jana Kubáčka některá jména zaskočila. „Trochu mě překvapili ti 'stále mladí umělci' pánové (Filip) Renč a (Robert) Sedláček,“ uvedl Kubáček. „Ten další výběr jsem naprosto chápal,“ dodal politolog a vyzdvihl například ocenění pravidelného mnohonásobného dárce krve.
Jelínek je k Zemanovu výběru vyznamenaných kritičtější. Prezident se podle něj pohybuje ve dvou extrémech. Patrná tak je jeho snaha uvést se do nejvyšší státnické společnosti, což lze vysledovat u vyznamenání někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Vedle toho Zeman pokračuje v oceňování lidí ze šoubyznysu, kteří mají spoustu jiných příležitostí získat odborně podložená ocenění své práce.
Projev zůstal ve stínu dalších událostí
Zemanův projev byl podle Kubáčka standardní. Hlava státu si podle něj nicméně mohla odpustit popíchnutí České televize, která na úvod přenosu měla technické problémy. [celá zpráva]
„Tím, jak se blíží kulaté výročí republiky, nabízí se více prostoru pro bilancování a vymezení strategie dalšího vývoje státu do budoucna,“ připomněl Kubáček. „Bylo by příhodné vytvořit jakýsi kompas národního zájmu,“ doplnil, co by od projevu hlavy státu očekával.
„Miloš Zeman pronáší stále delší a epičtější projevy,“ povšiml si Jelínek s poukazem na to, že prezident měl tentokrát hlubší potřebu zdůvodnit, komu a proč vyznamenání uděluje. Připomněl rovněž události, které předcházely slavnostnímu ceremoniálu, na nějž ze solidarity s dvojicí nepozvaných rektorů nedorazili někteří další z pozvaných.
„V tomto kontextu vychází projev jako ta nejméně zajímavá část, která již byla přebita spoustou jiných motivů, které podle mne nebyly úplně důstojné,“ doplnil Jelínek.