Článek
„Prezident republiky požádal ministra vnitra, aby vyšel vstříc požadavkům 40 rodin volyňských Čechů na repatriaci do České republiky, vzhledem k tomu, že pozice v současné Ukrajině jim neumožňuje plnohodnotný život,“ uvedl mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Prezident republiky podle něj zdůraznil, že stát je státem pouze tehdy, jestliže se dokáže postarat i o své zahraniční občany.
"My tu věc posoudíme standardním způsobem, a pokud bude zákonná možnost vzít tyto Čechy zpět do vlasti, tak proč ne," řekl dnes novinářům Chovanec. "Budeme chtít znát primárně pozici ministerstva zahraničí. Tento proces teď začne běžet," dodal.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Volyňští Češi na Ukrajině v březnu v dopise Zemanovi uvedli, že se nebojí útoků místních obyvatel, ale možného válečného konfliktu. Strach českých krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které již připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané také vyjádřili obavu ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace. [celá zpráva]
Lákavá nabídka
Češi odcházeli do tehdejšího carského Ruska většinou v 60. a 70. letech 19. století. Carská vláda lákala přistěhovalce do řídce osídlených oblastí řadou výhod, především nabídkou levné a kvalitní půdy a dvacetiletým osvobozením od daní, a zaručila jim právo na národní školství, vlastní samosprávu a náboženskou svobodu a osvobození od vojenské povinnosti.
Kolonisté se usazovali především ve Volyňské gubernii, ale i na jiných místech. Založili řadu zcela nových obcí nebo se usazovali ve stávajících vesnicích, kde mnohdy převážili nad původním obyvatelstvem.
Údaje o počtech se liší
Přistěhovalci z Čech a Moravy vytvořili výraznou hospodářsky a kulturně aktivní národnostní menšinu. Vedle zemědělství měli velký vliv na vznikající průmysl, obchod a řemesla. Češi a Moravané stáli u zrodu řady strojírenských továren, pivovarů, mlýnů nebo cementáren.
Do Československa již v minulosti směřovaly dvě vlny krajanů z Ukrajiny. První vlna volyňských Čechů přišla hned po druhé světové válce. Druhá ji následovala v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
Na Ukrajině žije podle různých zdrojů asi 20 000 Čechů, letos na jaře ale představitelé Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel odhadovali počet Čechů na Ukrajině jen na 2000.