Článek
Česká mykologická společnost dostává zatím od houbařů informace o spíš podprůměrném růstu hub. K výraznějším úlovkům lze přijít zejména na západě republiky, ovšem v průběhu září, zejména pak ve druhé polovině měsíce, začnou houby růst příslovečně jako po dešti. Výskyt hub by se měl podle mykologů prudce zvýšit na celém území ČR.
Přestože sběr chutných plodů lesa je starý jako lidstvo samo, stále při něm opakujeme tytéž chyby, kterých je nutné se vyvarovat. V košíku se nezřídka ocitnou nežádoucí kousky.
„Houby, které se nemají sbírat, jsou hořké hřiby, staré plodnice, které jsou napadány plísněmi nebo poškozené plodnice. Dále by se neměly sbírat houby přestárlé, silně napadené hmyzem nebo z nějak znečištěných míst. Nesbírejte houby, které nejsou vyvinuté. Jen ty zdravé, mladé a dokonale vyvinuté, aby se daly přesně identifikovat,“ upozorňuje Jaroslav Landa, předseda České mykologické společnosti.
Pozor na muchomůrky
Lidé se podle něj navzdory častým varováním nejčastěji tráví neblaze proslulými muchomůrkami.
„Nejnebezpečnější je muchomůrka zelená a muchomůrka tygrovaná. U tygrované je to vysvětlené záměnou s jedlou muchomůrkou šedivkou, zelená se plete se žampionem,“ přibližuje Landa.
I zkušený houbař si například chuťově výbornou jedlou muchomůrku růžovku může splést s muchomůrkou tygrovanou.
„Mezi jedlé muchomůrky patří ty bezprstenné, takzvané katmanky. Sem patří muchomůrka šafránová, ryšavá a pošvatá,“ dodává Jaroslav Landa.
Do sídla České mykologické společnosti v Praze týdně zamíří desítky lidí s prosbou o pomoc při rozpoznání některých úlovků. Zdejší odborníci jsou připraveni vždy v pondělí, úterý a čtvrtek v dopoledních hodinách vyjít všem maximálně vstříc.