Školáky po prázdninách čekají nacpané třídy i tahanice o písmo

Začalo to už nedostatkem peněz. Třídy na prvním stupni budou přeplněné, protože v posledních letech přicházejí ze školek silné ročníky. Jen prvňáků letos nastoupí 112 tisíc, tedy o sedm tisíc víc než loni.

Celkem bude do základních škol chodit 833 200 žáků a do středních 409 500.

Školy sice otevírají nové třídy, ale nemohou si dovolit platit příliš nových učitelů. Trend malých tříd po 15 žácích s prostorem pro individuální přístup se zastavil a děti zasedají ve třídách běžně po 25. „Normálně otvíráme jednu třídu, letos dvě po asi 28 žácích,“ řekl Právu ředitel ZŠ Štefánikova ve Zlíně Lubomír Vývoda.

V některých městech dokonce ředitelé žádají obce jako zřizovatele o výjimku, aby mohli otevírat třídy po 34 žácích.

Peníze nejsou ani na pomůcky, což se projevuje například na mizerném stavu moderních technologií v učebnách, které buď zastarávají a pro děti nemají zvláštní přínos, anebo nejsou vůbec. A to v době, kdy se apeluje na větší propojení IT vymožeností s výukou.

Další kapitolou je nedávno zavedené nové písmo Comenia Script podobné tiskacímu, které sice mohlo být hitem, nicméně písanky jsou dražší asi o padesátikorunu proti běžným písankám s vázaným písmem, což školy od jejich nákupu odrazuje.

Učitelé, kteří už nové písmo vyučují, si pochvalují, že děti se ho učí lépe a rychleji než psací. Zejména levákům nedělá takové obtíže.

Ale Comenia Script má i odpůrce, část pedagogů tvrdí, že děti nebudou odsazovat písmena a slova rovnoměrně, takže budou splývat, klasické písmo mají za hezčí, navíc se děti mohou podle nich naučit psát tiskacím kdykoli.

V některých školách o zavedení písma hlasují, a pokud se ve třídě najde i pár rodičů proti, zůstávají raději u starého. Jinde nové písmo začnou využívat jen v jedné z několika tříd, do které zájemce sloučili.

Kdo měl stresy z plošných testů 5. a 9. tříd, které v uplynulých dvou letech proběhly pod taktovkou České školní inspekce v rámci generální zkoušky, může si oddychnout.

Inspekce zatím vyhodnocuje pilotní testování a musí doporučit, zda v plošném testování pokračovat, popřípadě jak často ho provádět. Pak o tom rozhodne ministerstvo a navrhne zákon, který musí schválit parlament. A to se do jara nestihne.

Učivo žáků čtvrtých tříd se rozšíří o zlomky a desetinná místa. Ministerstvo se rozhodlo začlenit tuto výuku už na první stupeň, aby se tak vyrovnalo zahraničním standardům. České děti kvůli neznalosti zlomků a desetinných míst měly například horší výsledky v mezinárodních srovnávacích testech. Navíc zlomky se už na prvním stupni učily.

Na druhém stupni zase přibyde povinný druhý cizí jazyk. Školy mohou s výukou začít od osmé, nebo sedmé třídy. Ministerstvo si slibuje, že lepší jazyková vybavenost pomůže dětem v pozdějším věku při hledání zaměstnání. Podle zaměstnavatelů je totiž angličtina základ, ale druhý jazyk je nutnost. Kromě toho i většina zemí bývalého východního bloku má druhý cizí jazyk povinný průměrně od sedmé třídy.

Toto nařízení ale vzbudilo kontroverzi, rodiče i pedagogové kritizovali, že to bude pro děti zbytečná zátěž a že se většina z nich pořádně jazyk nenaučí.

Výuka by ale měla být zaměřena na praktickou znalost, aby se děti dokázaly novou cizí řečí především domluvit. Pro školy by neměl být problém se s tímto nárokem vypořádat, protože druhý cizí jazyk měly povinnost nabízet coby volitelný předmět.

Školy budou muset tužit žáky ve finanční gramotnosti. Důvodem je „vybavení žáků takovými znalostmi, dovednostmi a hodnotovými postoji, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe a svou rodinu“, stojí v dokumentu ministerstva školství. Po zavedení finanční gramotnosti do výuky volala i EU.

Také by se měla rozšířit dopravní výchova, čímž chtěly úřady reagovat na nárůst smrtelných a dalších úrazů dětí. Důraz bude kladen zejména na poučení starších žáků, kteří si ve stále větším množství pořizují řidičské průkazy na malé motocykly, přičemž přibývá i jejich nehod.

Téma korupce se dostane na přetřes i do tříd. Žáci by alespoň měli získat právní povědomí v oblasti korupčního jednání, občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti, a možných důsledků.

Do osnov se dostala i sexuální výchova. Resort to zdůvodňuje tlakem neziskových organizací a petic, jež žádají zdůraznit „pochopení významu sexuality a jejího zapojení do vztahu v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli, pochopení významu zdrženlivosti v dospívání a uvědomění si důležitosti odpovědného sexuálního chování“.

Je to i součástí vládní strategie, která si dala mimo jiné za úkol do roku 2020 snížit o třetinu počet těhotenství dospívajících dívek.

Další složkou vzdělávání se stane obrana vlasti, protože od zrušení povinné vojenské služby jsou občané podle ministerstva neinformovaní o svých povinnostech týkajících se obrany země. Kvůli zrušení civilní obrany se budou zase žáci učit, jak se chovat při mimořádných situacích, jako jsou třeba živelní pohromy.

Střední školy se proti základním potýkají s nedostatkem studentů a mnoha z nich hrozí zánik či sloučení s jinou školou, což se neobejde bez protestů. Slabé ročníky ale mají výhodu, že vysoké školy jsou jim otevřené. Bezmála dvě třetiny čtvrťáků si mohou být jisty, že nějaké místo na VŠ si najdou.

Pokud tedy projdou státní zkouškou dospělosti, která každým rokem semele kolem 20 procent studentů. Nicméně mají alespoň jistotu, že od maturity se ničeho nenadálého nedočkají, protože zůstane ve stejné podobě jako v letošní úspěšné a takřka bezproblémové verzi.

Přihlášky k maturitě se podávají v listopadu, studenti tou dobou už musí mít jasno, jestli si jako povinně volitelný jazyk zvolí matematiku, nebo cizí jazyk. Čeština je společná všem.