Článek
Pro svůj coming out, tedy veřejné přiznání orientace, měl Martin Juřík neobvyklý důvod.
„Největší obavu jsem měl tak trochu kvůli tomu, že pocházím z Valašska. A Morava obecně je na tom od revoluce stejně. Na rozdíl od Čech je více katolická a ty hodnoty stále přetrvávají,“ vzpomíná Martin.
„Stále nemáme tolik šancí se začlenit do společnosti. Věděl jsem to od 15 let, ale bál jsem se tak strašně, že jsem to řekl až po devíti letech. Impulsem pro mě byla cesta do Prahy,“ vypráví.
„Jel jsem do metropole na předvánoční výpomoc a už jsem tu zůstal. Až tady jsem se rozhodl, že půjdu s pravdou ven, protože v Praze jsem cítil, že to vlastně není žádný problém a není se za co stydět. Začal jsem chodit do klubů a spolupracoval s organizacemi, které řeší tuto problematiku a pořádají gay akce,“ svěřil se Právu asistent šéfa Prague Pridu.
Na přiznání si vzal týden dovolenou
Svoje odhalení pojal opravdu velkolepě a rozhodl se čelit najednou jak přátelům, tak kolegům, bývalým spolužákům, rodině a příbuzným.
„Vzal jsem si na to týden dovolené. Nejprve jsem se sešel s širším příbuzenstvem a hlavně s přáteli ve Vsetíně, kde mám takový druhý domov. Během dvou dnů to věděla zhruba stovka lidí. A nikdo s tím neměl problém, řekli mi jen, že mě znají dlouho, že vědí, že se nezměním, a je jim jedno jestli mám rád holky, nebo kluky. Jen jedna kolegyně z takové malé vesničky, která měla přísnou katolickou výchovu, s tím měla problém, ale časem to také přijala,“ vypráví Martin.
Doma už to se svým přiznáním tak jednoduché Martin neměl. I když to řekl babičce, strýcům, tetám a bratrancům, své matce to nedokázal otevřeně říci dosud.
„Babička s tím vlastně přišla sama, zeptala se mě a já jí řekl pravdu. Stejně tak ostatní. Tátovi jsem se to říci tolik nebál, a ani nereagoval nijak zle, jak jsem předpokládal. Řekl mi, že to sice nebude roztrubovat, ale nemá s tím problém. Máma, to je něco jiného, to je u nás doma generál,“ směje se Martin.
Vztahy v rodině se zlepšily
Už jednou se totiž matka svého syna zeptala, zda není gay. Stalo se to, když mu bylo 20 let a jí bylo podezřelé, že stále nepřivedl domů žádnou slečnu. Tehdy však ještě neměl mladík odvahu přiznat, že má pravdu. Říct jí to do očí má v plánu až tento rok, ale je přesvědčen, že přinejmenším už něco tuší.
„Sám se divím, že jí to táta nebo někdo jiný neřekl. Druhá možnost je, že to ví a předstírá, že ne. Poslední tři roky se ke mně totiž chová jinak. Je taková víc mateřská, chce se mnou nakupovat, častěji si voláme. A to vlastně i s babičkou. Celkově mohu říci, že můj coming out mi obecně zlepšil vztahy jak v rodině, tak mezi přáteli. Teď když tam přijedu, jsem pro ně tak trochu hvězda,“ uzavírá odhodlaně své vyprávění Martin Juřík.
Ten společně s dalšími dvaceti organizátory včera slavnostně zahájil letošní ročník Prague Pride v primátorské rezidenci, kde pochopitelně nechyběl primátor Prahy Tomáš Hudeček, který nad akcí převzal záštitu, americký velvyslanec Norman Eisen nebo Osmany Laffita a jeden z nejhlasitějších českých gayů poslední doby, profesor Martin Putna.