Článek
To je případ i děkana Národohospodářské fakulty VŠE, člena Liberálního institutu Miroslava Ševčíka.
Ten se proti fotovoltaice vymezoval často. Například v roce 2010 se v médiích nechal slyšet, že „nastavení některých ekonomických parametrů podpory takzvaných obnovitelných zdrojů je ukázkovým příkladem zneužití rozumu mocných“, řekl tehdy Ševčík.
Podle něho je podpora obnovitelných zdrojů typickým příkladem politické korupce a zneužití politické moci.
Sám Ševčík je ale předsedou představenstva průmyslové společnosti TOMA Otrokovice, která má na svém pozemku malou fotovoltaickou elektrárnu.
Předsedou dozorčí rady společnosti je pak Ševčíkův kolega ekonom Jiří Schwarz, předseda Liberálního institutu a bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE. Schwarz zase před lety lobboval za prolomení těžebních limitů v severních Čechách a obhajoval hnědé uhlí jako „nejperspektivnější energetický zdroj“.
Proti "solárním baronům" je i Nečas
Miroslav Ševčík se hájí tím, že v případě společnosti TOMA Otrokovice nejde o solární firmu. „Společnost má asi dvacet činností. Zlomek jejích činností je, že na svých pozemcích a budovách má solární panely. V žádném případě to není solární firma,“ řekl Právu s tím, že jeho postoj k fotovoltaice zůstává stejný.
Fotovoltaickou elektrárnu TOMA Otrokovice s výkonem 1572 kW lze však najít i na stránkách Energetického regulačního úřadu.
Solární lobby vyhlásila v parlamentu boj především ODS. I premiér Petr Nečas se několikrát ostře vyslovoval proti „solárním baronům“.
Před několika měsíci vzbudil rozruch pozměňovací návrh poslance Tomáše Úlehly, podle něhož by za solární panely měli nést odpovědnost majitelé, a nikoli provozovatelé. Úlehla, proti jehož návrhu se nakonec postavila téměř celá ODS, připustil, že jeho návrh vzešel z pera provozovatelů solárních elektráren.