Článek
Tragickou událost vyšetřovala Komise pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, které předsedal Petr Chamrád z Inspekce ministra obrany. Komise prozkoumala nejen černou skříňku, místo nehody, vrak a ostatky pilota, ale i komunikaci mezi Sovinou a řídící věží na letišti v Čáslavi, k dispozici měli i videozáznam z průmyslové kamery, která zaznamenala poslední fázi letu a následný výbuch.
Podle Chamráda všechny fakta ukazují na to, že Sovina strhl letadlo k zemi ve chvíli, kdy se lekl, že by se mohl srazit s blízko letícím armádním dopravním letounem. Za pomoci dat z černé skříňky a počítačové simulace zrekonstruovali odborníci z Vojenského technického ústavu letectví celý let.
K nehodě došlo v podvečer ve čtvrtek 22. listopadu u obce Radovesnice na Kolínsku. Letoun byl ve vzduchu 17 minut a ještě půl hodiny měl trénovat akrobacii potřebnou při vzdušných bojích.
Cvičení probíhalo hladce, pak přišel rozkaz z řídící věže, aby se pilot pohyboval ve výšce mezi šesti a devíti tisíci stopami, tedy mezi 1800–2700 metry nad terénem. „Protože na čtyřech tisících feetech (stopách) letěla CASA a ve dvanácti tisících byl civilní provoz,“ řekl Právu Chamrád. Takováto omezení jsou podle něj během cvičení zcela normální.
BEZ KOMENTÁŘE: Místo havárie bitevníku L-159Video: Novinky.cz
Podle výsledků šetření se Sovina – protože nemohl dále plnit svůj tréninkový úkol a musel počkat, až armádní i civilní letadlo proletí a on bude moci cvičit znovu bez omezení – snažil dostat svůj stroj tak, aby měl letoun CASA ve svém zorném poli.
Na katapultáž měl ještě čas
Při manévru se ale ocitl skoro ve stejné výšce jako dopravní letoun. „CASA vyletěla z osvětleného Kolína proti tmavé obloze – a naše domněnka je, že se pilot, i když byl tři a půl kilometru daleko, lekl jejích zábleskových světel,“ řekl Chamrád. Podle něj tma velice zkresluje a pilot mohl nabýt dojmu, že je blíže dopravnímu letounu než ve skutečnosti.
„Kdyby pokračoval na jakoukoli stranu, tak by se do letadla netrefil, protože byl daleko, ale on proti němu úplně otočil a začal tahat proti zemi. To už ale nemohl vybrat,“ dodal Chamrád.
Manévr, který Sovina udělal, když uviděl v blízkosti armádní stroj, byl tak razantní, že si ho členové komise nedokážou vysvětlit jinak než leknutím. Pilot podle něj také mohl podlehnout iluzi, že je výš, než je. „Osvětlené město v dálce a pod sebou málo osvětlené místo vytváří iluzi, že jste výš, než ve skutečnosti jste,“ řekl Chamrád.
I když se letoun dostal do špatně řešitelné situace, měl podle šéfa komise pilot pár sekund na katapultáž. To, že se z kabiny nevystřelil, ukazuje podle Chamráda na to, že si byl vědom své chyby a chtěl ji do posledního okamžiku napravit. „Když upadne křídlo nebo zahoří motor, tak piloti nezaváhají a katapultují se,“ doplnil.
Tisíc hodin, to je riziková skupina
Sovina patřil ke zkušeným letcům. V armádě působil od roku 2000. Celkově měl nalétáno 1050 hodin, z toho více než 560 hodin právě ve stroji L-159. Jeho kolegům i rodině přišlo zprvu nesmyslné tvrzení, že nehodu zavinil takto zkušený pilot. Teprve poté, co velení armády všechny piloty seznámilo s výsledky šetření, přijali fakt, že selhal jejich kolega.
„Chvíli trvalo, než to emočně strávili a přijali fakta,“ řekl Právu Zdeněk Mikulka, kaplan působící na letecké základně v Čáslavi. Dodal, že seznamoval rodinu zesnulého pilota s výsledky šetření, které je stále k dispozici a může jí sdělit kdykoli veškeré podrobnosti.
Podle Chamráda je pro piloty nejnebezpečnější právě období, kdy mají nalétáno okolo tisíce hodin a myslí si, že mají již vše pod kontrolou. „Ze statistik víme, že nejčastěji se zabijí piloti s náletem okolo tisíce hodin,“ uvedl.
K nehodě došlo v době, kdy vrcholilo vyjednávání mezi Irákem a Aerem Vodochody o prodeji 24 kusů L-159, a zřejmě i z tohoto důvodu se vyrojily spekulace, že Ministerstvo obrany příčiny nehody svalilo na pilota, aby nadějný obchod nepokazilo.
Podle Chamráda je to ale nesmysl. „Mohu dát své slovo na to, že kdyby mě chtěl ministr ovlivňovat, tak by neměl šanci, protože já tu stojím za svou nezávislostí. Chráníme si ji jako oko v hlavě,“ uvedl. Všechna fakta podle něj hovoří jasně – stroj byl zcela bez závad.
V letadle je 150 senzorů, ze kterých se během letu v černé skříňce zaznamenávají hodnoty o rychlosti, výšce, teplotách motoru, tlaku v hydraulice a podobně. „Technický problém v tom nebyl, podle černé skříňky všechny systémy běžely až do nárazu do země v pořádku,“ řekl Právu další člen komise Petr Chrástecký.