Článek
„Vyšší výdaje souvisí zejména s navýšením počtu příjemců dávek,“ shrnulo v analýze ministerstvo práce a sociálních věcí.
Například na dávky v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení šlo z deficitní státní pokladny jen v prvním pololetí roku 2012 přibližně o čtvrtinu více, než tomu bylo v prvním pololetí roku 2011. Nejvyšší částky na obyvatele se vyplácejí v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Ve srovnání s prvním pololetím 2011 stát během loňských šesti měsíců na dávkách v hmotné nouzi vyplatil o 53,3 procenta více, tedy o 1,3 miliardy korun. Celkem na dávky v nouzi šlo jen za první polovinu loňského roku 3,6 miliardy korun.
V prvním pololetí 2012 zároveň vzrostly i výdaje na příspěvek na živobytí, a to meziročně dokonce o celou miliardu korun, na 2,8 miliardy korun.
Přes milión Čechů dostává na hlavu ve dvou až tříčlenné domácnosti z podpory, dávek nebo kvůli špatně placené práci sedm až devět tisíc hrubého měsíčně.
Kolik je už slušný plat
To se už u nás považuje za hranici příjmové chudoby. Další přibližně milión lidí bere hluboce podprůměrnou mzdu, často ani ne polovinu z ní.
Například ve firmičkách do dvaceti lidí je běžný plat kolem patnácti sedmnácti tisíc měsíčně, v regionech nejhůře postižených nezaměstnaností se dělá i za osm deset tisíc. Průměrné mzdy něco málo přes 24 300 korun ve skutečnosti nedosahují dvě třetiny zaměstnanců.
Přitom podle finančních poradců je slušný takový plat, z něhož člověk zaplatí nejenom bydlení.
Ať už jde o bydlení nájemní, nebo na hypotéku, jídlo, telefon, léky, oblečení, školky a školy dětí, benzín, opravy a další nutné náklady, ale zbude mu také třeba na nějaký sport a alespoň jednou ročně na dovolenou. Dovolenou jako jeden ze základních parametrů životní úrovně, tedy zda jste chudí či nikoliv, zahrnuje do svých analýz i Evropská unie.
K tomu všemu je ale podle specialistů na rodinné finance třeba mít plat, jehož úroveň se pohybuje alespoň kolem padesáti tisíc korun měsíčně hrubého u hlavního živitele rodiny, přičemž se předpokládá, že ještě něco k tomu donese domů například i manželka.
Přes 50 tisíc má pět procent zaměstnanců
Z toho lze pak tvořit hotovostní rezervu, která by měla být podle expertů alespoň na půl roku, tak aby pokryla například splátky hypotéky, kdyby příjem vypadl. Teprve pak lze skutečně bez obav přemýšlet o nějakém důchodovém připojištění a dalších spořicích produktech.
Jenže takový plat má u nás jen hrstka pracovníků. Podle statistiků má více než 50 tisíc korun měsíčně jen pět procent zaměstnanců (nemluvíme o podnikatelích).
Takové výplaty se stále tradičně berou v bankách a pojišťovnictví. Zde je podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí průměrná nominální mzda 51 tisíc korun měsíčně. Následují informační a komunikační činnosti (45 tisíc korun) a energetici, tedy výroba a rozvody elektřiny, plynu a tepla (40 tisíc).
Většina domácností však hotovostní rezervy nemá, a tak si půjčují i na běžný provoz. „U domácností jsou statistiky nových spotřebitelských úvěrů zkresleny rostoucím podílem nových úvěrů na konsolidaci stávajících,“ potvrdila Česká bankovní asociace fakt, že zadlužené rodiny často vytloukají více menších klínů jedním velkým.