Článek
Žalovaných skutků se měl Knetig dopustit v roce 2010, kdy údajně po pracovníkovi Komerční banky požadoval úplatek zato, že Státní fond životního prostředí (SFŽP) uloží na účty banky své volné peníze. Za to měl pracovník banky zařídit sponzorování ODS.
Soud nepřipustil jako důkaz nahrávky pořízené tehdejším šéfem fondu Liborem Michálkem. Byly prý použity v rozporu s trestním řádem a nejsou procesně použitelné.
Podle svědků se o úplatku nemluvilo
Poté, co soud odmítl přijmout hlavní důkaz proti Knetigovi, tajné Michálkovy nahrávky, z obžaloby mnoho nezůstalo. Hovořilo se v podstatě už jen o schůzce Knetiga s Vladimírem Jeřábkem z Komerční banky. Na ní měla korupční nabídka Drobilova poradce padnout.
To ale účastníci nepotvrdili. Knetig využil svého práva nevypovídat, omezil se jen na dvouvěté vyjádření, že k jednání popsanému v obžalobě nikdy nedošlo a on žádný úplatek nikdy nenabízel.
Podle soudkyně Šárky Šantorové se tak nic z obžaloby neprokázalo. „Co se dělo v restauraci Modrý orel, mohl potvrdit či vyvrátit jen svědek Jeřábek. Ten řekl, že se (Knetig) ptal jen obecně na sponzoring. Žádná politická strana ani požadavek na úplatek nepadl,“ dodala s tím, že pro odsouzení Knetiga tak chybí důkazy.
Tajné nahrávky jako důkaz neprošly
Nepřipuštění důkazů v podobě nahrávek pořízených Michálkem vysvětlila odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu. „Nevíme, jak byly pořízeny, zda s nimi někdo nemanipuloval. Nemohu polemizovat s trestním řádem a názorem Nejvyššího soudu,“ dodala soudkyně.
Státní zástupce se však s jejím názorem neztotožnil. „Je mi líto, že soud nepřistoupil na použití nahrávek z října 2010. Judikatura Nejvyššího soudu v některých případech možnost pro použití takových důkazů ponechává,“ uvedl žalobce.
Stejně hovořil po vynesení rozsudku i Michálek. Soudkyně ho prý nepřesvědčila, že by měla zájem zjistit skutečný stav věci. „Kdo nahrávky slyšel, mohl si udělat obrázek, jak systém práce Knetiga a Drobila vypadal,“ dodal Michálek.
Michálek nahrávky zveřejnil
Případ se rozvířil poté, co šéf SFŽP Libor Michálek zveřejnil tajně pořízené nahrávky, na nichž na něj Knetig tlačí, aby miliardovou zakázku na výběr banky zvolil předem vybranému finančnímu poradci.
Když Michálek o svých podezřeních informoval svého nadřízeného, tehdejšího ministra Drobila, ten ho prý požádal, aby nahrávky zničil. Dokonce měla vůči Michálkovi padnout nabídka na místo Drobilova náměstka.
Když se kauza objevila na veřejnosti, Drobil se od Knetiga distancoval, odvolal však i šéfa fondu Michálka za to, že věc zveřejnil. Tlak veřejného mínění nakonec přiměl po dohodě s premiérem Petrem Nečasem (ODS) rezignovat na ministerský post i Drobila. Zůstal však místopředsedou ODS.
Obvodní soud pro Prahu 1 Knetigovo stíhání dvakrát zastavil, odvolací senát však jeho rozhodnutí pokaždé zrušil.