Zeman se předhání s Fischerem, jak využít prezidentský plat pro blaho všech

Plat hlavy státu nyní činí 186 300, náhrady 173 300 korun, to vše před zdaněním.

Fischer na svých webových stránkách volá v souvislosti s reformami po změně chování politiků.

„Za dobrý začátek považuji dát najevo solidaritu nejvyšších ústavních činitelů s občany, na které dopadá tíha reforem. Proto se jako kandidát na funkci prezidenta republiky zavazuji, že pokud budu zvolen, zasadím se o snížení prezidentského platu o 20 procent,“ napsal Fischer. Ke snížení platů vyzval i další ústavní činitele.

Zeman Právu řekl, že ho Fischer o několik dní předběhl, protože hodlá brzy oznámit něco podobného. Právu prozradil, že v případě zvolení prezidentem bude pravidelně odvádět z platu 30 procent do tzv. prezidentského fondu, který by byl určen na splácení jistiny státního dluhu, tedy nikoliv jen úroků.

Zeman plánuje apelovat na ostatní politiky, ale i byznysmeny, aby se zachovali stejně. „Chtěl bych vyzvat i další ústavní činitele, špičkové manažery a další lidi s vysokými příjmy, aby do tohoto fondu přispěli,“ řekl Zeman.

Kandidát ODS Přemysl Sobotka považuje přísliby snížení platu za čirý populismus.

Vladimír Dlouhý by se poklesu platu nebránil. „V dnešní době škrtů bych proti tomu nic neměl,“ sdělil Právu.

Kandidát soc. dem. Jiří Dienstbier poukázal na to, že hlava státu o této otázce nerozhoduje. „Měl by vědět, že o platu nerozhoduje prezident sám, ale parlament,“ vzkázal Fischerovi.

Návrh ministerstva práce a sociálních věcí počítá s navýšením platu prezidenta na 222 200 a náhrad na 206 800 korun od roku 2014. Vláda poslala Sněmovně novelu zákona a očekává, že poslanci se rozhodnou, zda platy politikům vůbec zvýší.

Plat o třicet procent si snížil po nástupu do funkce například francouzský prezident, socialista Francoise Hollande.

Fischer na svém webu také obvinil vládu, že nevede s občany dialog o cestě z ekonomické krize.

„Premiér, místo aby srozumitelně vysvětlil obsah reforem, opakuje, že hlasy proti nim jsou útokem na jeho osobu, a vyhrožuje pádem kabinetu. Jenomže občany právem vůbec nezajímají vnitrostranické či vnitrokoaliční spory,“ napsal Fischer.

Podle něj je na tom opozice stejně: „Ani opozice kromě kritiky a negace nepřináší do veřejné debaty nic pozitivního. Není divu, že důvěra občanů v politiku, beztak podlomená řadou afér, klesá na bod mrazu.“ Fischer relevantním stranám vytýká, že jim chybí ve vedení významní ekonomové.