Článek
Obhajoba tak bude mít těžší pozici, protože kromě děravé legislativy jí nepomůže ani fakt, že Ústavní soud už jednou odposlouchávání poslanců posvětil.
A i kdyby tentokrát argumenty zastánců poslanecké nedotknutelnosti v tomto směru uznal, muselo by jádro podezření souviset s výkonem poslaneckého mandátu, což v případě miliónových úplatků za zmanipulovaný tendr na opravu buštěhradského zámku není pravděpodobné.
Právní experti navíc upozorňují na fakt, že Rath vůbec odposloucháván být nemusel, resp. že se pouze „přimotal“ do odposlechů nařízených na jiné lidi.
Obdobným způsobem už ostatně policie v minulosti poslouchala také některé hovory prezidenta Václava Klause, a to v souvislosti s „napíchnutím“ telefonu jeho přítele Ranko Pečice v kauze H-System.
Rath původně nebyl na mušce
Ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová se k tomu v pátek odmítla vyjadřovat, právě takovému scénáři by ovšem napovídal např. fakt, že známý politik v kauze zpočátku vůbec nefiguroval a vyšetřovatelé na něj narazili až během rozkrývání kontaktů původních podezřelých.
„Pokud byly odposlechy namířené proti někomu jinému, nelze v tom spatřovat žádný problém,“ řekl k tomu expert na ústavní právo z pražské Právnické fakulty Václav Pavlíček. Diskutabilní situace by naopak nastala, kdyby se ukázalo, že odposlechy soud povolil přímo na Ratha.
Např. podle někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové česká ústava sice odposlechy poslaneckých telefonů na rozdíl od té německé výslovně nezmiňuje, nicméně podobně jako ta německá obsahuje článek o tom, že poslanec má právo odepřít svědectví ve věcech, o kterých se dozví v souvislosti s výkonem svého mandátu.
A právě od stejného ustanovení se v sousedním Německu zákaz odposlouchávání poslanců odvozuje. „Pokud smí odepřít svědectví, tak je na něm, aby se rozhodl, co v dané věci úřadům sdělí a co nikoliv,“ poznamenala Wagnerová.
Pro nepřípustnost odposlechů poslanců z pohledu ústavy se v uplynulých dnech vyslovila také známá právnička Klára Samková, která odmítla nabídku na Rathovu obhajobu.
Jenže český Ústavní soud nedávno „šmírování“ poslaneckých hovorů posvětil, když smetl ze stolu stížnost poslance za ODS Jana Vidíma, kterého před šesti lety úřady odposlouchávaly spolu s někdejším ministrem vnitra za stejnou stranu Ivanem Langrem kvůli úniku tzv. Kubiceho zprávy o prorůstání mafií do státní správy.
„Tehdy to nikomu nevadilo, nikdo se proti tomu nevyslovil a mou stížnost letos v dubnu Ústavní soud po šesti letech zamítl,“ řekl Právu Vidím.
Záznamy na utajovaném serveru
Odposlechy obecně podléhají během vyšetřování důkladnému utajení a tedy i speciálnímu režimu.
Soud je povoluje na tři měsíce a po dobu odposlouchávání se k nim dostane jen velmi úzký okruh lidí, který určí ten, kdo o tzv. „uši“ žádal.
V praxi to podle šéfa policejního Útvaru zvláštních činností Tomáše Almera funguje tak, že nahrávky jsou zašifrovány a uloženy na speciálním serveru, ze kterého je může předem určený okruh detektivů poslouchat po zadání unikátního přístupového kódu on-line.
„V okamžiku ukončení odposlouchávání pak vypálíme kompletní obsah zaznamenaných hovorů na CD a předáme ho tomu, kdo si odposlech objednal. Od té chvíle je to jeho majetek a nakládá s tím podle svého uvážení. U nás se pak veškerý obsah automaticky maže,“ popsal Právu celý systém Almer.