Článek
Paní vicepremiérko a bývalá první místopředsedkyně VV, co bylo poslední kapkou, že jste se po více než deseti letech rozhodla opustit Věci veřejné?
Těch posledních kapek bylo více. Určitě to byla dvě grémia. První, kde se přijalo usnesení, že mají všichni ministři podat demise a vyvolat z naprosto nesrozumitelných důvodů vládní krizi. A druhé, kde se začalo schylovat k další krizi stejně nepochopitelným tlakem na odvolání ministra dopravy Pavla Dobeše.
Mluvila jste se svojí nejlepší kamarádkou Kateřinou Klasnovou? Sama jste řekla, že VV jsou specifické tím, že jste ve straně spíše přátelé. Stálo vám za to jim ukázat záda?
Pro mě na tom kroku toto bylo a stále je to nejtěžší. Kateřinu Klasnovou jsem vždycky označovala za svoji velmi dobrou kamarádku, vždy jsme si byly velmi blízko, ale stejně tak s ostatními kolegy, se kterými jsme VV přenesli z Prahy 1 do celostátní politiky. Od svého odchodu jsem s ní nemluvila.
Kateřině Klasnové jste šla jako svědkyně na svatbu s Vítem Bártou.
Ano, na druhou stranu koneckonců i přátelství dokáže v jednu chvíli člověka ohrožovat. Je to těžké ve chvíli, kdy se vaše názory a pohled na věc začnou rozcházet, neumíte svůj názor a pohled prosazovat tak tvrdě jako ten druhý právě s ohledem na přátelství. Pokud se to mísilo s profesí, tak už se to dostalo do fáze, kdy jsem zkrátka z pudu sebezáchovy udělala to, co jsem udělala.
Tedy jste si místo dlouholeté kamarádky vybrala kariéru?
Vybrala jsem si záchranu sebe sama.
Nejvýraznější ženské tváře VV Karolína Peake a Kateřina Klasnová.
Jak dlouho jste odchod plánovala?
Rozhodnutí odejít pro mě bylo otázkou minulého víkendu, poté co proběhlo páteční grémium. Nebylo to určitě úplně unáhlené. Začala jsem ale mít pocit, že diskuse s lidmi, se kterými jsem velmi otevřeně probírala budoucnost VV i svoji představu, už není diskusí, ale spíše sbíráním informací o tom, co si myslím, a jejich využíváním k dalšímu postupu.
Buďte konkrétnější, co tím myslíte? Kdo informace sbíral?
Nebudu to říkat. Stále si velmi vážím svých kolegů, jsem vděčná Radku Johnovi i VV za to, že jsem mohla okusit nejvyšší politiku. Nechci nikoho očerňovat, koneckonců mohu se i mýlit. Zkrátka jednu chvíli ve mně převážil dojem, že se nehraje se mnou fér.
Říkáte, že VV byly ovládány ve skutečnosti Bártou?
Nikdy nebylo tajemství, že Vít Bárta je jednou z hlavních osobností VV a že má na směřování strany i na způsob vedení politiky obrovský vliv. Musím říct, že pozorovat Víta Bártu od roku 2007, odkdy ho znám, je svým způsobem strhující zážitek. On je podle mého mimořádně inteligentní člověk, možná až geniální, ale má v sobě taky trochu blázna. A to bláznovství mě začalo děsit.
To vás začalo děsit až teď? Bárta je s VV spjatý několik let.
Ano. Mám pocit, že kroky, které jsme dělali donedávna, byly srozumitelné, správné a měli jsme řadu dobrých výsledků. Ale v posledních týdnech to nabralo naprosto nepochopitelný směr.
Myslíte, že vám lidé uvěří, že jste krok udělala, aniž byste měla své jisté poslance?
Když jsem nad tím minulý víkend přemýšlela a mluvila o tom se svým mužem, tak jsem před sebou viděla dvě možné cesty. První byla úplný odchod z politiky. Bylo by asi vůči VV čistší odejít z vlády, nechat jim poslanecký mandát a úplně se stáhnout.
Druhá možnost byla pokusit se svým prohlášením něco zásadního změnit a zjistit, jestli lidé, kteří smýšlejí stejně, se ke mně připojí. Nejde mi jen o poslance, ale o spoustu jiných lidí, které VV přivedly do politiky a do veřejné správy a kteří dělají velmi dobrou práci. Vzhledem k tomu, že jsem věděla, že VV se chystají k další krizi, k další destrukci, říkala jsem si, že to zkusíme zachránit a vládu ještě udržíme.
Premiér uvedl, že další spolupráci si představuje jen na bázi klubu, tedy nejméně deseti poslanců, jinak budou předčasné volby. Potřebujete zbývající tři lidi. Kde je seženete?
Samozřejmě že jednání probíhají, s kolegy komunikuji. Není mým stylem někoho tlačit a manipulovat ho. V podstatě akorát vysvětluji důvody svého kroku a to, jak bych si představovala, že bychom mohli fungovat ve Sněmovně a vládě. S panem premiérem jsme mluvili o tom, že spolupráce musí fungovat, pokud možno s novým poslaneckým klubem, který dá jasnou institucionální oporu této vládě.
Mluvila jsem s Michalem Doktorem (dříve ODS), řekl, že je ochoten spolupracovat v rámci klubu nezávislých poslanců, ale nechtěl by vstupovat do nové politické strany. Zatím jsme se na bližší spolupráci v rámci klubu nedomluvili.
A co Bém, Kočí a Škárka?
S panem Bémem jsem nekomunikovala, neplánuji s ním jednat. A v rámci mého klubu jsou pro mě Kočí a Škárka nepřijatelní.
Byla by pro vás přijatelná spolupráce s lidmi z VV, třeba jako čtyřkoalice?
Jakkoli v politice není nic vyloučeno, čistě lidsky si myslím, že příkopy jsou vykopané hluboko.
Radek John váš krok označil za Sarajevo číslo dva. Necítíte se jako někdo, kdo vrazil svému předsedovi „kudlu do zad“?
Jak už jsem říkala, pocit zrady vůči kolegům, se kterými jsem dlouho pracovala, je mi velmi nepříjemný, ale jsem přesvědčena o správnosti svého kroku. Byl pro mě naprosto netypický. Jsem člověk, který spíš velmi dlouho váhá, snaží se věci vyjednat dovnitř a ne vyhlašovat je do médií. Ale zkrátka jsem nabyla dojmu, že nemám jinou možnost.
John nazval vaši platformu platformou funkcí a pozic. Čím toto podezření vyvrátíte?
Svým krokem jsem paradoxně kabinet dostala do velmi nejisté situace, ačkoliv jsem bojovala za to, aby se vláda udržela a abychom nevyvolávali zbytečné konflikty. Je možné, že jsem tím připravila o funkci nejen sama sebe, ale i své kolegy.
Celý rozhovor s Karolínou Peake, v němž se mimo jiné hovoří o tom, co hodlá její platforma prosazovat, jak se staví ke zvyšování DPH a rušení porodného či jak vnímá nárůst popularity KSČM, si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.
