Šéf NKÚ Dohnal ve funkci skončil, rozsudek je pravomocný

Obvodní soud loni uložil Dohnalovi osmiměsíční trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu 18 měsíců. Tento verdikt odvolací soud v pondělí stvrdil.

Dohnal dostal podle obžaloby na konci roku 2010 oznámení o tom, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny zahájil prověrku úřadu. Poslanci ho zároveň požádali o součinnost při auditu a o předložení dokumentů, které jsou podle nich pro jejich práci nutné. Dohnal požadavek odmítl, přestože již za stejné jednání dostal dříve padesátitisícovou pokutu. Protože je jako šéf NKÚ zodpovědný za jeho hospodaření, chtěl podle žalobců zabránit kontrole a vyhnout se postihu za případné chyby.

Podle předsedy senátu Městského soudu v Praze Bohuslava Horkého nelze přistoupit na argumentaci Dohnalových obhájců, že poslanci neměli pravomoc kontrolovat hospodaření NKÚ. „Kontrola měla být zaměřena striktně nikoli na postavení NKÚ z hlediska jejího pověření vykonávat kontrolu, ale z pohledu, jak nakládá s majetkem státu,“ vysvětlil Horký. Dohnal byl podle něj v „dvojjediné roli šéfa kontrolního orgánu, ale i úředníka, který hospodaří se státními prostředky“.

Toho si podle soudního senátu musel být vědom. „Všechny úřady musí být podrobeny příslušné kontrole z hlediska nakládání s prostředky České republiky,“ uvedl Horký.

Pokud pak Dohnal odmítl kontrolu hospodaření umožnit, naplnil podle soudu v přímém úmyslu skutkovou podstatu zneužití pravomoci úřední osoby.

Právní zástupce Františka Dohnala Jan Lžičař nad verdiktem kroutil hlavou. V ústním odůvodnění se totiž soud vůbec nevypořádal s námitkami, na jejichž základě právníci stavěli odvolání. Podle nich totiž Sněmovna požádala o kontrolu s poukazem na její kontrolní řád, který však není ve Sbírce zákonů a nemá mít na vnější instituce žádný vliv. Právě kvůli tomu nemohl Dohnal vyhovět poslancům v žádosti, aby zkontrolovali vlastního kontrolora. Právníka tedy bude zajímat písemné odůvodnění soudu.

„Je to kompetenční spor. Pro právníka učebnicový případ, v zákoně nejsou přesná pravidla, za jakých okolností má prezident NKÚ předkládat materiály poslancům ke kontrole. On jim něco dává, ale ne všechno,“ sdělil Novinkám advokát Václav Vlk, který se rovněž podílel na Dohnalově obhajobě.

Zdůraznil, že z jeho iniciativy jednají soudy o tom, jaké vlastně jsou pravomoci prezidenta NKÚ ve vztahu k parlamentu, ale ty zatím nijak nerozhodly. „Nikdo neví, jaké ty pravomoci jsou, ale městský soud už to asi ví,“ podivoval se Vlk.

O motivaci městského soudu nechtěl spekulovat, ale jedno je podle něj jisté: „Skončila nezávislost NKÚ, stal se podřízeným Poslanecké sněmovně.“ Advokáti nyní zvažují dovolání k Nejvyššímu soudu, nicméně Dohnal už svou funkci zpět zřejmě nedostane, protože bude obsazená. Dohnal v minulosti tvrdil, že kauzy proti němu jsou vykonstruované politiky, protože v roli prezidenta odmítal podlehnout jejich tlakům usilujícím o dosazování jejich lidí do vedení úřadu.

Obhájce Lžičař se na posledním stání snažil soud dokonce přesvědčit, že prezident NKÚ není ze zákona úřední osobou, protože úřad není v právním slova smyslu orgánem veřejné moci. „Nedisponuje exekutivními pravomocemi, nemá právo ukládat sankce, jen podává podněty k jednání dalších orgánů,“ argumentoval Lžičař.

Kromě těchto námitek neuznal soud ani argumentaci státní zástupkyně. Ta žádala pro Dohnala přísnější potrestání s odkazem na to, že zamezením kontroly „způsobil stav, kdy instituce (kontrolní výbor Sněmovny) nemohla po určitou dobu plnit své úkoly“.

Podle soudu však nelze předjímat, že by Dohnal svým jednáním kryl nekalé praktiky při hospodaření NKÚ. Kontroly totiž neproběhly a tudíž nelze říct, jak by dopadly.

Proti verdiktu je nyní možné podat pouze mimořádný opravný prostředek, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu.

Pondělní rozsudek je však pravomocný a zákon o NKÚ říká, že výkon funkce prezidenta úřadu končí mimo jiné právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin. Dohnal v minulosti čelil i dalším kauzám.

Šéfka Sněmovny a první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová Dohnalův konec na dotaz Práva komentovala: „Je žádoucí, aby tato pozice byla obsazena co nejdříve, to znamená, aby nebylo dlouho vakuum v čele NKÚ.“

Podle Němcové by bylo žádoucí pokusit se najít jméno, které bude jednoznačně přijatelné pro koalici i opozici. Jak dodala, občanští demokraté zatím o Dohnalově nástupci nejednali.

Rovněž předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc míní, že Dohnalův nástupce by měl mít podporu napříč politickým spektrem a také veřejnosti. „Nepochybně je důležité, aby po období, kdy skutečně NKÚ neměl dobrou pověst a nebyl vnímán jako důvěryhodný, nastoupil do jeho čela člověk, který bude mít podporu politických stran i veřejnosti,“ uvedl Tejc. Navrhuje přitom hledat nového šéfa NKÚ mimo politické prostředí.

Také šéf sněmovního kontrolního výboru a lídr komunistů Vojtěch Filip volá po dohodě na novém prezidentovi NKÚ. „Je třeba jednání zástupců všech pěti stran, které jsou součástí Sněmovny,“ sdělil.

Vicepremiérka Karolína Peake (VV) nechce komentovat rozhodnutí soudu, který znamená konec Dohnala ve funkci. „Je to finální druhoinstanční rozhodnutí,“ konstatovala.

Jak řekla Právu, NKÚ má být nezávislou institucí. „Nemá být nikomu odpovědný, ale zákony dodržovat musí. Pokud je někde porušen zákon, tak odpovědnost může být posouzena nezávislým soudem," dodala.

Rozhodnutí soudu prý dalo za pravdu těm, kteří říkali, že Dohnal ve své funkci nemá co dělat. Tak okomentoval situaci šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Rádi bychom zahájili v koalici diskusi, kdo by měl Dohnala ve funkci nahradit,“ řekl Právu s tím, že podle představ TOP 09 by mělo jít o nezávislou renomovanou osobnost, která nebude podléhat jakémukoli vlivu politických stran. „Myslím, že NKÚ a především jeho kolegium by nemělo být odkladištěm bývalých politiků,“ poznamenal Gazdík.