Článek
Nejoptimističtější ze tří scénářů vývoje ekonomiky podle Kalouska počítá s meziročním růstem hrubého domácího produktu o desetiny do jednoho procenta. Kalouskem preferovaná varianta "malé minus" je prostřední možností, nejhorší scénář "velké minus" počítá s prohloubením finanční krize v eurozóně, jeho podrobnosti Kalousek neuvedl.
Podobně jako Kalousek vidí letošní vývoj české ekonomiky i premiér Petr Nečas (ODS). "Za realistický scénář považuji růst na rok 2012 mezi plus jedním až minus dvěma procenty HDP," řekl Hospodářským novinám.
Podle Kalouska je i přes možný pokles příjmů státního rozpočtu nepřekročitelné ustoupit od vládní strategie, která snižuje tempo zadlužování státu a deficit veřejných financí. "Je v silách každé vlády, bez ohledu na krizi dodržet fiskální strategii snižování deficitu," uvedl Kalousek. Cílem vlády je snížit deficit veřejných financí letos na 3,2 procenta a do roku 2014 až na 1,9 procenta.
Kalousek: Vláda se musí rozhodnout
Kvůli udržení schváleného schodku státního rozpočtu na letošní rok by se podle Kalouska muselo šetřit na straně výdajů, jako možnosti uvedl úspory v provozu státu či objemu mezd nebo změnu systému valorizace státem vyplácených dávek. "Vláda se musí rozhodnout, jaké alternativy (úspor) jsou pro ni přijatelné, to znamená, na kterých se shodneme všichni, protože jsme koaliční vláda," řekl ministr.
Na letošek schválený schodek státního rozpočtu 105 miliard korun je o 30 miliard nižší než schválený deficit na loňský rok. Vláda už dříve opakovaně připustila, že právě s ohledem na vývoj finanční krize v eurozóně v případě nepříznivého vývoje ekonomiky přijde do sněmovny s úpravou letošního rozpočtu.
Výsledky státního rozpočtu za loňský rok zveřejní ministerstvo financí v úterý. Podle dřívějšího vyjádření Kalouska skončilo loni hospodaření státu se schodkem 140 až 150 miliard korun. Naplánovaný rozpočet počítal s deficitem 135 miliard korun. Důvodem horšího výsledku jsou podle ministra zpožděné a zadržené platby z Evropské unie.