Článek
Dobešova práce se jmenuje Reintegrace osobnosti v podmínkách alternativních trestů. „Práce, již jste mi předložili, neměla být vůbec připuštěna k obhajobě,“ tvrdí například profesor Jan Keller z ostravské univerzity. Na stejném závěru se s ním shodlo dalších pět odborníků, včetně psychologů. „Práce je obsahově výjimečně plytká. Bez zásadního přepracování neměla být vůbec obhájena,“ řekl někdejší rektor brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.
Anketu mezi odborníky o kvalitě diplomové práce ministra školství zorganizoval deník MF Dnes. Mezi dotázanými byl i renomovaný psycholog Slavomil Hubálek. Pro něj je především záhadou, jak mohla taková diplomová práce na katedře psychologie Masarykovy univerzity, která patří v Česku k nejlepším, vůbec vzniknout.
Porovnávání dvou skupin zlodějů (s alternativními tresty a tresty vězení) podle něj nesplňuje nároky seriózního výzkumu. „Práce je metodologicky nepořádná a psychodiagnosticky neobratná. Diplomant patrně nestudoval žádnou zahraniční literaturu, tam by se to naučil,“ řekl listu. Dobeše však chválí za aktuálně a správně zvolené téma.
Vedoucí práce dělá Dobešovi poradce
Expertům také vadí plytké závěry práce, opisy přednášek nebo využívání dávno zastaralých výzkumů. To se týká třeba studie Johannese Langeho z roku 1929, jehož výzkum na dvojčatech inspiroval německé nacistické špičky při zdůvodnění rasistické ideologie.
Vedoucím Dobešovy diplomové práce byl profesor Vladimír Smékal, jeho současný poradce. „Už si to vůbec neuvědomuji. V té době jsem byl zavalený povinnostmi. Děkuji za toto sdělení, budu muset zapátrat,“ řekl MfD.
Dobeš výtky odmítá. Za svou prací, kterou kdysi vypracoval na brněnské univerzitě, si stojí. „Podařilo se mi obhájit význam alternativních trestů,“ sdělil deníku.