Článek
Pietního aktu se zúčastnili také další politici, členové vlády, představitelé armády, zástupci Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů.
Pietního aktu se zúčastnili také další politici, členové vlády, představitelé armády, zástupci Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů.
Při vojenské přehlídce prezident propůjčil vojenským jednotkám bojové prapory. Po položení věnců pak spolu s ostatními politiky a dalšími přítomnými uctil minutou ticha památku všech, kteří v bojích za samostatnost Československa zahynuli.
Slavnostní přísahy se kromě prezidenta republiky zůčastnil také ministr obrany Alexandr Vondra.
Klaus po pietním aktu odjel z Vítkova na Pražský hrad, kde přijal členy diplomatického sboru. V projevu k nim připomněl roli prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, věnoval se ale také dnešní době. Diplomatům řekl, že republika má sice své problémy, ale "co nás v těchto dnech nejvíc trápí, je vývoj v našem sousedství, na evropském kontinentu".
Dluhová krize eurozóny je podle něj jen špičkou mnohem většího ledovce. Uvedl také, že snaha pomoci zadluženým zemím zvyšováním jejich zadluženosti není žádným řešením. Stejně jako podle něj není řešením "pokračovat týmž směrem, k další centralizaci rozhodování na úrovni EU".
Prezident se také znovu vyjádřil k problematice jaderné energie, kdy podle něj nedávná katastrofa japonské elektrárny nezpochybňuje skutečnost, že "jaderná energie zůstává stabilním a nenahraditelným zdrojem energie".
Před sídlem českých králů a prezidentů také přísahalo téměř 330 studentů prvního ročníku Univerzity obrany a 153 nových vojáků české armády, kteří absolvují základní výcvik ve vojenské akademii ve Vyškově. Slavnostní přísaha je součástí oslav 93. výročí vzniku samostatného Československa.
Téměř 500 nových vojáků české armády složilo v Praze přísahu.
Po poledni položí věnec k Masarykově soše na Hradčanském náměstí. Oslavy státního svátku tradičně vyvrcholí slavnostním večerem ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde prezident vyznamená významné osobnosti.
Havel dorazí na Hrad
Památník na Vítkově byl postaven ve 30. letech 20. století jako připomínka vzniku Československa a hrdinství československých legionářů z první světové války. V prostorách památníku v minulosti například zasedal parlament, později sloužil jako mauzoleum komunistických předáků. Jejich ostatky byly po roce 1989 předány příbuzným nebo uloženy do hromadného hrobu na Olšanech.
Oslav na Pražském hradě se účastí také bývalý prezident Václav Havel. Pětasedmdesátiletý Havel v posledních měsících kvůli svému zdraví pobývá v Hrádečku na Trutnovsku. Oslav se naopak nezúčastní premiér Petr Nečas (ODS), který je na návštěvě Spojených států.