Článek
Rozhodnutí o zastavení programu internetizace knihoven z důvodu nedostatku peněz již zaslal ministr vnitra Jan Kubice do připomínkového řízení. Podklad, který má Právo k dispozici, má brzy projednat vláda.
Obavy nevyvolal Kubiceho návrh jen u knihovníků, ale i u politiků. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která je soc. dem. odbornou mluvčí pro vědu a výzkum, považuje takový krok za nehoráznost. Zvlášť v souvislosti s pondělním prohlášením premiéra Petra Nečase (ODS), že chce, aby do konce příštího roku byla většina českých občanů napojena na vysokorychlostní internet.
„Podle premiéra je to jedno z klíčových opatření vlády podporujících konkurenceschopnost, a tak opatření ministerstva vnitra jde přesně opačně s tímto jeho prohlášením, které v důsledku může pro knihovny znamenat i jejich likvidaci,“ řekla Právu.
Obrátila se proto na premiéra s dopisem, v němž ho žádá o vysvětlení a případné přehodnocení Kubiceho plánu.
O internet by přišly více než dva milióny lidí, kteří ho v téměř 3400 knihovnách zdarma každý rok využívají. Připomněla také, že to, že 40 procent lidí není napojeno na internet doma, má různé důvody. Nejen finanční, což je zřetelné u sociálně slabších skupin, ale i technické: „U nás na Valašsku není jednoduché se v některých místech napojit,“ doplnila Gajdůšková.
Je to velká chyba
Novinkou byl plán vnitra pro další politiky. „To bych považoval za velký problém, kterým by se určitě musel zabývat školský výbor,“ prohlásil předseda výboru Walter Bartoš (ODS). „Zastávám názor, že v každé malé obci musí být čtyři instituce: kostel, škola, hospoda a knihovna. Pokud tam jedna nebude, pak obec nežije,“ dodal.
Pokud vnitro svůj záměr prosadí, pak by podle Bartoše měli poslanci doporučit změny v rozpočtu tak, aby vnitro dostalo peníze vázané na internet, aby je nemohlo použít na nic jiného.
Ostře proti záměru se vyjádřil šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Pokud by bylo rozhodnutí učiněno bez jakékoli náhrady, pak by to byla chyba. Sám jsem jako starosta v obci o knihovnu velice pečoval. V dnešní době mají knihovny kromě půjčování knížek celou řadu informačních funkcí a mezi těmi samozřejmě hraje velkou roli internet, bez něhož si nedovedu představit jejich fungování,“ varoval Gazdík.
Je přesvědčen, že pokud vnitro knihovny nebude chtít dál v tomto směru financovat, pak nalezne jinou efektivnější formu ministerstvo kultury.
Vnitro: Nemáme peníze
Knihovníci měli tuto informaci z první ruky, neboť předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter byl přítomen koncem června na poradě u náměstka ministra vnitra Jaroslava Hrušky. „Tam zaznělo, že na tento projekt vnitro nemá peníze, že má jiné priority, že nemají peníze na platy policistů a že nějaký projekt internetizace knihoven je nezajímá. A tím pádem to ruší,“ sdělil Právu Richter.
Ten inicioval dopis knihovníků premiérovi. Upozorňují v něm mj. na význam veřejně přístupného internetu pro sociálně slabé, matky na mateřské, studenty, důchodce. Podle Richtera celou situaci způsobilo dlouholeté přetahování o financování programu, na který přispívá i EU, mezi vnitrem, které ho zdědilo po zrušeném ministerstvu informatiky, a kulturou.
„My bychom přivítali převedení projektu pod kulturu. I když chápu priority vnitra, není ale jen ministerstvem policie. Jsem přesvědčen, že kultura by o tom rozhodovala jinak,“ dodal Richter.
Chybou podle něj bylo i to, že projekt byl součástí tzv. Komunikační infrastruktury veřejné správy. „Tam byly vysoké požadavky na bezpečnost a přípojka tak byla strašně drahá. Kdyby se to dostalo do kompetence kultury, vybral by se jiný způsob připojení. Věřím, že celkové náklady projektu by byly výrazně nižší,“ tvrdí Richter, který pondělní Nečasova slova o plánech rozšíření internetu v této souvislosti považuje za vtip.
Program internetizace knihoven byl zahájen v roce 2004. „Financování provozu zřízených přípojek ze strany ministerstva vnitra již překročilo horizont původně plánované doby tří let od zřízení. V současné době je připojeno více než 3200 knihoven, v průběhu roku 2011 je možné předpokládat připojení na 3400 knihoven s finančními náklady cca 98,5 mil. Kč ročně,“ uvedl Kubice v materiálu pro vládu.
Poskytování služeb pro některé malé obce (asi 365) zejména v příhraničních oblastech, kde není jiná možnost připojení, je podle něj „zajišťováno satelitním připojením, jehož úhrada dosahuje až 4350 Kč u jedné přípojky za měsíc“.
Další financování služeb v kapitole vnitra v roce 2011 „je dále neúnosné“, uvedl ministr. Měl by ho tedy podle něho převzít resort kultury, kraje nebo obce podle toho, kdo je zřizovatelem knihovny.