Článek
Svým pojetím v Evropě unikátní expozice představená na 320 metrech čtverečních vznikla symbolicky v místě někdejšího nejznámějšího hraničního přechodu, kde ostnaté dráty více než čtyřicet let oddělovaly východní svět od západního.
„Smyslem bylo vytvořit atmosféru, aby si každý prošel osobně svými dějinami,“ uvedl Václav Vítovec z Nadace Železná opona, která muzeum v Rozvadově otevřela. Exponáty pro muzeum získávala nadace nejrůznějšími způsoby, například nákupem v bazarech, v soukromých sbírkách nebo z darů.
Pravda o minulosti v souvislostech
„Expozici tvoří na osm set trojrozměrných exponátů a tisícovka fotografií,“ uvedl Vítovec. V ní nechybí kupříkladu ani knihovna se sbírkou socialistických knih včetně Fučíkovy Reportáže psané na oprátce, kino s dobovými filmy a dokumenty, dokumentační středisko a meditační místnost.
Jednou z atrakcí Muzea železné opony v Rozvadově na Tachovsku je i funkční vojenská vysílačka.
„Snažíme se naplnit heslo, že pravda netkví ve faktech, ale v souvislostech mezi nimi,“ uvedl Vítovec, který myšlenku vzniku muzea nosí v hlavě dvacet let. Podle jeho slov má muzeum přinést vzkaz budoucím generacím. „Poučení by tu měl najít každý, kdo se zajímá o historii stejně jako současnost, expozice má být atraktivní pro pamětníky i mladou generaci,“ poznamenal. „Mohou se tu odehrávat semináře i hodiny dějepisu,“ dodal.
Expozice začíná dobou první světové války. „Právě v ní byly položeny základy železné opony, nedořešené vztahy se promítly do druhé světové války, po níž jsme byli odtrženi od západního civilizačního okruhu,“ uvedl Vítovec. Vedle vzpomínek na nastolený socialismus symbolicky zobrazí nejzajímavější světodějné události doby studené války.
„Berlínskou zeď, korejskou válku, povstání v NDR a v Maďarsku, kubánskou krizi, kdy byl svět nejblíže jaderné válce, sestřelení amerického průzkumného letadla U-2 nebo rok 1968,“ vyjmenoval autor.
Neznámé fotografie i Husákův telefon
Exkluzivitu dodávají expozici dosud nepublikované fotografie pražského fotografa Milana Linharta. K nejcennějším prezentovaným kouskům patří originální osobní telefony bývalého prezidenta Gustáva Husáka.
„Jeden byl určen pro vnitřní komunikaci a druhý pro přímé spojení do Kremlu. Těch existovalo pouze pět,“ doplnil Vítovec. Vystavena je rovněž originální uniforma a pendrek policisty zasahujícího 17. listopadu v Praze na Národní třídě, ukázky spojovací, komunikační a odposlouchávací techniky, zbraně, kus hraničního drátu.
„Chceme získat nůžky, kterými přestřihli ostnatý drát pánové Dienstbier a Genscher,“ dodal Vítovec.
Výstava ale představuje podle Vítovce i pozitiva své doby, nejúspěšnější československé výrobky, jako například broušené sklo, proslulou flexaretu, oční čočky nebo postavičky Rumcajse, Krtečka, Ferdy Mravence. „Do budoucna má být tahákem maketa atomové bomby,“ uzavřel Vítovec.