Článek
Atmosféra byla velice bouřlivá. Nejprve se pokoušeli komunisté oddálit projednávání zákona tak, aby vůbec na této schůzi nepřišel na program. Podali proto žádost o jednání o situaci ve zdravotnictví. Koalice to ale odmítla.
Semelovou poslanci přerušili
Nejostřejší reakci vyvolala svým vystoupením Marta Semelová. Při jejím projevu koaliční poslanci projevili několikrát bouřlivý nesouhlas. Dokonce přerušili její slova nesouhlasným bušením do lavic. Semelová hovořila o tom, že zákonem má být oceňováno násilí a vyzdvihovala činnost pohraničníků proti narušitelům hranic.
Co také řekla poslankyně Semelová |
---|
(...) byli to právě pohraničníci, kteří měli zásluhu na tom, že některé provokace na státních hranicích nepřerostly v konfrontaci širokého rozsahu a narušení míru. Byli to příslušníci pohraniční stráže, kdo zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen v pohraničí. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí i historické prameny z 50. let, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty a tak dále...(...) - na tomto místě byl její projev přerušen bušením do lavic. |
Semelová se nenechala vyvést z míry a se slovy "tak jsme si zaplácali", pokračovala ve svém projevu.
Po Semelové k řečništi přistoupil Stanislav Polčák (TOP 09), který vyzval jménem svého poslaneckého klubu ministra vnitra Radka Johna (VV), aby „bez prodlení projednal senátní návrh na pozastavení činnosti KSČM“.
„Dlouho jsem váhal, zda zákon podpořím, po tomto vystoupení pro něj ruku zvednu,“ prohlásil soc. dem. Vítězslav Jandák na adresu Semelové a sklidil za to silný potlesk poslanců vládních stran.
Grebeníček mluvil o adoraci terorismu
Při úvodním projevu bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka většina koaličních poslanců na protest opustila sál. Následovala ostrá výměna faktických připomínek, ve kterých Zbyněk Stanjura (ODS) vyzval komunistické poslance, aby při projednávání tohoto zákona raději nevystupovali: Mlčte a styďte se,“ prohlásil.
Na to reagoval šéf klubu KSČM Pavel Kováčik připomínkou toho, že před listopadem lidem nejvíce vadilo, že měli mlčet a proto by dnešní politici neměli „být jako oni“, tedy ti, kdo si mlčení přáli v minulosti. Stanjura na to prohlásil že je tu rozdíl – zatímco komunisté dnes sedí v parlamentu, lidé v minulosti seděli ve vězení.
Na projednání budou mít výbory 90 dní
Na návrh předsedy klubu ODS Petra Tluchoře poslanci měli jednat tak dlouho, dokud by se nerozhodlo. Jeho požadavek podpořili i komunisté, a jak oznámil Kováčik, jejich poslanci se již do diskusí nehodlali zapojovat.
Své výhrady k zákonu mají i poslanci ČSSD, někteří jej považují za špatně připravený. Vládní většina proto při schvalování kývla na návrh soc. dem. Františka Bublana, aby se výbory zabývaly citlivou novelou v prodlouženém režimu 90 dní.
"Objektivně zhodnotit celý život člověka"
Tluchoř a Marek Benda (oba ODS) ocenili konstruktivní debatu ze strany opoziční ČSSD. Tluchoř přislíbil při projednávání zákona ve výborech „naprostou otevřenost“.
Benda pochválil opoziční poslance za věcné připomínky, pouze některé podle něj byly zavádějící. Námitky se týkaly například otázky, jak řešit situaci lidí, kteří s režimem aktivně spolupracovali, ale nakonec se mu postavili a přispěli k jeho pádu. Spory budí také příběhy osob, které pod záminkou antikomunismu prováděly kriminální činnost.
„V zákoně je sice uvedeno, že z uznání jsou vylučováni ti, kteří spolupracovali s režimem. Je tam ale jasně řečeno, že pokud ta protirežimní činnost výrazně převyšovala prorežimní, tak mu ocenění bude uděleno,“ vysvětlil Benda. Zdůraznil také, že ne každý, kdo se považoval za antikomunistu, bude oceněn. Satisfakce by se neměli dočkat ti, kteří se v rámci účasti na odporu dopustili zvlášť zavrženíhodného chování.
Podle Bendy budou jednotlivé případy posuzovat Ústav pro studium totalitních režimů a ministerstvo obrany, které mají objektivně zhodnotit celý život žadatelů o uznání.