Článek
Stovky policistů totiž budou muset po novém roce cizineckou policii opustit a dodnes neví, co s nimi bude. Reorganizaci navíc považují stejně jako opozice za unáhlenou a nekoncepční. Johnem schválený plán policejního prezidia počítá s tím, že ze současných necelých čtyř tisíc lidí zůstane na cizinecké policii osm stovek z nich a dalších 1500 přejde i se svou současnou pracovní náplní pod jednotlivá krajská policejní ředitelství.
Necelých pět set policistů by pak měl převzít současný Odbor azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra. Tito příslušníci policie si však budou muset nejpozději do příštího podzimu vybrat, zda odejdou do civilu. Pokud by odmítli, muselo by se pro ně najít místo jinde ve sboru.
Zbylých sedm set lidí má být „rozstrkáno“ do ostatních součástí policie v jednotlivých regionech, např. do pořádkových jednotek nebo k dopravce. A právě ti se v současné době o svou budoucnost bojí nejvíc.
Hodně lidí odejde i proto, že nebudou moci dojíždět do místa, kam budou nově zařazeni
„Ministr vnitra v září garantoval, že ještě do konce měsíce bude každý policista vědět, kam bude zařazen, ale dosud se tak nestalo. Kromě toho uvnitř cizinecké policie zuří boj o to, kdo na úvaru zůstane a kdo ho bude muset opustit,“ řekl k tomu Právu autor petice Antonín Smola, který kvůli restrukturalizaci útvaru odchází ke konci roku po třiceti letech služby do civilu.
A podobně podle šéfa policejních odborů Milana Štěpánka uvažuje i mnoho dalších policistů. „Hodně lidí odejde např. z rodinných důvodů, protože nebudou ochotni dojíždět do místa, kam budou nově služebně zařazeni,“ konstatoval Štěpánek.
Podle mluvčího policejního prezidia Jaroslava Ibeheje by ale měli policisté většinou ve svém regionu zůstávat. „Policistům, jejichž místa budou zrušena, budou nabídnuta tabulková místa ve stejné tarifní třídě v rámci krajských ředitelství, a to zejména dle teritoria, kde dosud slouží,“ uvedl Ibehej.
Upřesnil, že ze současné cizinecké policie zůstane její ředitelství, které bude mít na starosti např. ostrahu mezinárodních letišť, tedy našich jediných vnějších hranic mimo schengenský prostor.
Kromě toho bude podle něj zároveň metodicky řídit odbory cizinecké policie, které nově vzniknou na všech čtrnácti krajských ředitelstvích policie, a kam přejde zhruba 1500 lidí.
„Policisté, kteří budou od 1. 1. 2011 pracovat na nově zřízených odborech cizinecké policie, se budou výhradně věnovat stejné problematice jako dosud,“ poznamenal mluvčí.
Změna je připravena narychlo, stěžuje si Bublan
Problém je ale podle policejních odborářů i představitelů opozice v tom, že nově vzniklé odbory bude fakticky řídit krajské ředitelství. „Zmizí liniový systém řízení, což může ohrozit činnost cizinecké policie,“ uvedl šéf parlamentního bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD).
Podle něj je restrukturalizace cizinecké policie potřeba, ale teprve po širší diskuzi. „Tento návrh byl dělán velmi narychlo. Nebránil bych se otevřené a odborné diskuzi na toto téma, ale koalice žádnou diskuzi nepřipouští,“ řekl Bublan s tím, že plánovanou změnu, o jejíž dílčích bodech bude v úterý jednat Sněmovna, sociální demokracie nepodpoří.
Policisté chtějí svou petici namířenou proti chystané změně odevzdat právě Bublanovi, a to do konce listopadu. „Nyní jsme jí rozeslali všem příslušníkům a předpokládám, že jen během prvního týdne nasbíráme zhruba 1500 podpisů,“ řekl k tomu Smola.
Vedle toho o osudu sto padesáti občanských zaměstnanců cizinecké policie už je zřejmě rozhodnuto. Do konce roku mají dostat výpověď.
