Článek
Novela zákona o ochraně zemědělského fondu už ale ve Sněmovně leží rok a půl a na březnové schůzi, která v úterý začíná, má na schválení poslední, mizivou šanci. Poslanci totiž mají projednat celkem 264 bodů, některé subjekty navíc hodlají nadále jednání obstruovat.
Přesto Dusík doufá, že poslanci věnují tématu pozornost, podporu má u sněmovního výboru životního prostředí. Poslanci také dostanou letáky s fotografií skladů postavených na okraji Prahy. Zákon by se měl změnit tak, aby poplatky na rozdíl od současného znění zákona byly odstupňovány podle bonity zabírané půdy.
Nejde nám o to, aby se výstavba zastavila, ale aby se koncentrovala do zastavěných ploch. Aby developeři záměry lépe lokalizovali.
Ministerstvo před zahájením schůze předložilo novinářům věcné argumenty. Od roku 2000 do roku 2006 přibylo urbanizovaných ploch o rozloze 200 kilometrů čtverečních hlavně okolo velkých měst a dálnic. Tato plocha odpovídá dvojnásobku rozlohy Národního parku Křivoklátsko, který má ministerstvo v plánu vyhlásit. Každý den zmizí 15 hektarů. Jen v roce 2007 se ztratilo pod halami, dálnicemi a novými domy 52 kilometrů čtverečních půdy.
"Nejde nám o to, aby se výstavba zastavila, ale aby se koncentrovala do zastavěných ploch. Aby developeři záměry lépe lokalizovali," prohlásil Dusík před tím, než vyrazil do Sněmovny.
Bytové zástavby se změny netýkají
Novela počítá s tím, že tam, kde je půda nejkvalitnější, developeři zvýší odvody za její zábor zhruba desetkrát, v případě méně kvalitních půd pak až třikrát. V současnosti je nejvyšší základní cena za odnětí zemědělské půdy z půdního fondu 124 tisíc korun za hektar. Po změně by to mohl být u nejkvalitnějších půd více než milión korun. Pro valorizaci podle Dusíka mluví i fakt, že cena vychází z výpočtů z roku 1991, je tedy zastaralá.
Navýšení sazeb odvodů se netýká staveb pro bydlení, pokud jsou budovány na plochách určených k tomu územním plánem. Tyto stavby jsou z povinnosti vyňaty i v současnosti.
Novela má také zjednodušit proces vyjímání půdy na nezastavěných pozemcích uvnitř obcí, což by mělo podle autorů návrhu usnadnit povolování nových domů tam, kde nebudou zasahovat do volné krajiny.
Úbytek zemědělské půdy v Česku
Ke konci roku 2008 bylo v Česku zemědělské půdy 4,244 milionu hektarů. Od roku 1990 do roku 2006 zmizelo z půdního fondu 537 kilometrů čtverečních. To je plocha větší než rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích či rozloha okresu Most nebo Teplice.
Růst urbanizovaných ploch má přitom podle ministerstva dramaticky stoupající tendenci. Zatímco v letech 1990 až 1999 jich přibylo kolem 50 kilometrů čtverečních, v období let 2000 až 2006 to byl téměř čtyřnásobek - úhrnem více než 195 kilometrů čtverečních. Tato plocha odpovídá přibližně 32 tisícům fotbalových hřišť.
Urbanizovaná plocha na území Česka se blíží k 5 000 kilometrů čtverečních. Kdyby urbanizace pokračovala do roku 2050 stejným tempem, znamenalo by to nárůst o dalších přibližně 1350 kilometrů čtverečních.
