Článek
Již před lety odborníci zjistili, že nějaké stopy vajec se sice v maltě objevily, nejnovější studie však výsledek zpřesnila, jde totiž jen o zanedbatelné množství. Laicky řečeno, v maltě bylo vajec asi tolik, jako kdyby někomu spadla do stavebního materiálu svačina.
„Několikaletý výzkum dokázal, že se jedná o tzv. římskou maltu, jejíž receptura byla až donedávna považována za ztracenou s pádem Říše římské, a tudíž neznámou pro středověké stavitele. Tento typ malty (vzniklé tuhnutím a tvrdnutím vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchané ve vodě), vhodné pro vodní stavby, vymysleli a na svých významných strategických stavbách používali staří Římané,“ vyplývá ze studie.
S trochou nadsázky lze říci, že tehdejší malta patřila mezi „pokrokové“ materiály. Například Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že svými vlastnostmi připomíná středověká malta z Karlova mostu dnešní lehké konstrukční betony, z nichž se staví například moderní mosty nebo vrtné plošiny na ropných polích v moři.
Pokusy se totiž zjistilo, že malta je stále velice pevná, má příznivou tuhost a zároveň nízkou objemovou hmotnost.
„Naopak, kdyby se bývala do malty přidala vejce, ztratila by malta právě svou obrovskou pevnost a tuhost, kterou má,“ uvádí pověsti na pravou míru Miroslava Novotná z VŠCHT.
