Článek
Schválení ve středu dojednané novely ústavy by totiž znamenalo, že mandát poslanců končí právě hlasováním o rozpuštění Sněmovny, ke kterému má dojít kvůli časovému presu mezi 15. a 22. zářím. Má to tak být proto, aby prezident mohl urychleně vyhlásit již dohodnutý termín voleb 6. a 7. listopadu.
"Poslední, co by současní poslanci měli udělat, je zvednout ruku pro samorozpuštění,“ potvrdil Právu člen expertní skupiny, náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček (ODS), s tím, že tímto okamžikem by jejich mandát měl zaniknout.
Pravomoce Sněmovny by poprvé přešly na Senát
A právě v tom je ukryto čertovo kopýtko, které zvedlo u poslanců vlnu nevole, avšak nahlas o tom příliš mluvit nechtějí. Běží totiž o to, že od chvíle svého samorozpuštění by Sněmovna přestala fungovat a část jejích pravomocí by přešla na Senát.
Stalo by se tak poprvé v novodobé historii, kdy by horní komora na čas ovládla zákonodárný proces.
Senátoři by sice mohli přijímat jen tzv. zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a jinak by vyžadovaly přijetí zákona, ale i to je dostatečný důvod pro poslance, aby takové situaci předešli.
Nic na tom nemění ani fakt, že každé takto přijaté zákonné opatření pak musí schválit nově zvolená Sněmovna, a pokud se na něm neshodne, jednoduše padá pod stůl a ztrácí platnost.
Vzájemná žárlivost mezi poslanci a senátory není žádným tajemstvím a projevuje se pravidelně při schvalování zákonů. Nepřímo se ukázala i nyní.
Rujbrová: raději navrhneme změnu
"Uvědomili jsme si až po skončení komise, že mandát současných poslanců by skončil hlasováním o samorozpuštění,“ přiznala na dotaz Práva další z členů expertní komise, poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).
Proto chtějí poslanci při projednávání zákona příští týden podat pozměňovací návrh, který by Senát ze hry vyšachoval. "Navrhneme, aby mandát současných poslanců skončil až dnem voleb,“ uvedla Bebarová-Rujbrová.
Opomenutí této "drobnosti“ by přitom pro poslance znamenalo i další nepříjemnost, dotýkající se jejich vlastních peněženek. Pokud by totiž jejich mandát zanikl v září hlasováním o samorozpuštění, přišli by o plat i nezdanitelné náhrady, které by jim jinak náležely až do voleb, byť už Sněmovna ani její orgány nezasedají.
Čtyři platy jako odchodné
Základní hrubý měsíční poslanecký plat činí 61 400 korun, bere ho však zhruba jen čtvrtina z nich, neboť ostatní pobírají různé funkční příplatky. Nezdanitelné náhrady se pak pohybují od 31 900 do 43 300 Kč měsíčně.
A ještě jednu záležitost by musela více než stovka poslanců, kteří znovu kandidují a tudíž si nehledají práci, řešit: po dobu „nezaměstnanosti“ by si museli platit zdravotní a sociální pojištění.
Ústava o přechodném posílení Senátu
1. Dojde-li k rozpuštění Sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
2. Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv.
3. Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
4. Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
5. Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Sněmovna, pozbývá další platnosti.
Jediné, na co v tuto chvíli nemá termín ukončení poslaneckého mandátu vliv, je výplata odchodného. Všichni poslanci, kteří již nekandidují nebo nebudou zvoleni, si do „civilního života“ odnesou čtyři měsíční platy. Lhostejno přitom, zda volby budou v říjnu, listopadu či jindy. Odchodné se vypočítává podle počtu celých ukončených roků ve funkci (tři roky od voleb 2006), k čemuž se podle zákona přičte ještě jeden plat.