ČSSD slibuje čtyřdenní pracovní týden

"Kurzarbeit je zkrácení pracovního týdne na čtyři nebo tři dny, jakožto opatření proti dopadům hospodářské krize. Zaměstnanci pak mohou volný čas využít k dalšímu vzdělávání, čímž budou mít nárok na sto procent mzdy a zvýší tak svoji kvalifikaci. Opatření by bylo plně hrazeno z Evropského sociálního fondu (ESF)," řekl Škromach.

"Zaměstnanci se budou ve svých volných dnech vzdělávat a budou dostávat 100 procent mzdy a zároveň budou zvyšovat svoji kvalifikaci a tím i cenu na trhu práce,“ uvádí program ČSSD.

V případě úspěchu v říjnových předčasných volbách chce ČSSD v průběhu volebního období usilovat o vytvoření až stovky tisíc nových pracovních míst.

Sociální demokraté navrhují v rámci boje s dopady krize také navýšit podpory v prvních měsících o 80 procent těm uchazečům o zaměstnání, kteří odpracovali v posledních třech letech alespoň dva roky. Zároveň chtějí prodloužit dobu podpory o jeden měsíc.

Nezaměstnaným v předdůchodovém věku, kteří odpracovali alespoň 35 let, chtějí zvýhodnit podporu ve výši až 55 procenty průměrného výdělku do tří let před dosažením důchodového věku.

Podle ČSSD by měly také narůst kapacity rekvalifikačních programů s tím, že adeptům by měla být zajištěna podpora ve výši 85 procent předchozího čistého platu.

Návrhy ČSSD předložila již v parlamentu, ale prezident Václav Klaus je společně se šrotovným vetoval. O přehlasování prezidentského veta bude ještě rozhodovat Sněmovna, v případě odmítnutí jsou soc. dem. připraveni návrhy podat znovu.

Ke snížení nezaměstnanosti by mělo přispět mimo jiné zakládání sociálních podniků, díky nimž by se měla zvýšit nabídka pracovních míst pro rizikové skupiny na trhu práce. Pomoci by měla také kontrola náborových agentur a vymýcení korupce spojené s náborem zahraničních dělníků.

Vedle prodloužení podpory v nezaměstnanosti chce ČSSD také přispívat na dopravu, což by mělo podpořit mobilitu pracovních sil.

Sociální demokraté také odmítají zásahy do zákoníku práce, které navrhuje ODS. Především usilují o zachování současné výpovědní lhůty, zkušební doby a výše odstupného.

"Po celou dobu vlády Mirka Topolánka jsme se museli bránit nesmyslným návrhům bývalého ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Jeho nejostudnějším návrhem je pokus o zavedení výpovědi bez udání důvodu. Stejně tak zkrácení výpovědní lhůty na jediný měsíc a snižování odstupného stanoveného dle odpracovaných let považujeme zvlášť v dnešní době za podpásové," uvedl Škromach. 

Návrh na zvýšení důchodů v příštím roce průměrně o 2,1 procenta, tedy 208 korun, jak to navrhuje ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, hodlá ČSSD podle Paroubka podpořit.  

K těmto návrhům se však staví rezervovaně někteří analytici. "Ekonomika nyní nepotřebuje podporu formou dalších finančních injekcí a podobně, aby se rozjela," soudí Markéta Šichtařová z analytické společnosti Next Finance. Dosavadní podpory podle ní sice ekonomiky krátkodobě rozpohybovaly, ale tento růst vydržel déle než rok, je nyní třeba zabránit nové finanční krizi. Ta by podle ní mohla nastat, až si investoři položí otázku, jak chtějí vlády ufinancovat svůj nově vyrobený dluh.

"Nenabídneme-li finančním trhům odpověď, krize tu bude v krátké době znovu. Ani kurzarbeit, ani zvyšování podpor tuto otázku neřeší," tvrdí Šichtařová.

S podobnou skepsí se pak staví k těmto opatřením, ale i k opatřením dalších politických stran Aleš Michl z Raiffeisenbank. "Jako ekonomovi se mi to těžko hodnotí. Třeba teď jsem si místo oběda přečetl všechny programy - až na ten od ODS, který ještě v pátek v poledne nebyl na webu. A jsem stále rozpačitý, chybí mi tam komplexní vize, myšlenka, že během příštího ekonomického cyklu budeme mít vyrovnané veřejné finance," uvedl Michl.