Článek
Pane Soukupe, kolik jste měl v životě milenek?
Málo.
A nepukají teď závistí, když jste do poslankyně Olgy Zubové nainvestoval a ještě jistě naivestujete víc miliónů korun, než si ony dohromady vydělají za celý život?
Myslíte bývalé přítelkyně?
Ano.
Proboha, to nevím. To snad ne. Šlo přece o investici do eurokampaně Demokratické strany zelených neboli DSZ, tedy subjektu bez vlastních prostředků, kterému nyní paní Zubová předsedá. Nikoliv o opovrženíhodný vklad za účelem osobního vztahu či románku.
DSZ v eurovolbách propadla, získala jen 0,62 procenta hlasů. Skřípáte semtam zuby kvůli nevratné investici?
Třebaže se říká, že v politice pravda přichází vždy příliš pozdě, neskřípám. A neshledávám ani s odstupem měsíců nic špatného na tom, investuje-li člověk disponující nadstandardním množstvím vlastních a řádně zdaněných peněz do činností či věcí, jež jsou, alespoň podle jeho názoru, veřejně prospěšné.
Ale byl to pěkný propadák, co?
Ano, fiasko, které mne osobně de facto vyloučilo z politiky na mnoho let. Ovšem já nemám a nikdy jsem neměl ambice získat zpět oněch pět miliónů a pár drobných, které jsem do kampaně Olgy Zubové a DSZ vložil.
Kolik vložíte nyní?
Před podzimními parlamentními volbami, kdy Olga kandiduje na pražské kandidátce sociální demokracie, investuji maximálně 10 miliónů korun.
Bude propagace Zubové spojena s kampaní soc. dem?
Půjde o vlastní kampaň DSZ s nepřímou podporou pražské kandidátky ČSSD, nám politicky nejbližší strany, což je logické.
Na rozdíl od nelogického rozhodnutí – míněno slovy nejednoho sociálního demokrata –, kdy si ČSSD vybrala na kandidátku ženu, jež se nedávno producírovala před objektivy v triku s nápisem Nejsem Paroubkův hlas. V roce 2005 odešla Zubová ze soc. dem., letos, ač nedobrovolně, ze Strany zelených. Lidé jí přeběhlictví v internetových diskusích ostře vytýkají.
Proč Olga Zubová původně opustila ČSSD, netuším. Ale vím, že má konzistentní levicové názory, mimochodem podobné mým. A také vím, že ze Strany zelených byla vyloučena. Neboť chce být i dále politicky aktivní, vstoupila do DSZ, strany s podobným politickým zaměřením. To přece není žádné přeběhlictví.
Ale pohyb v tom je, uznejte.
Ale prosím vás. Při vší úctě ke Karlu Schwarzenbergovi – k jeho věku a zásluhám v exilu, ač k jeho politickým názorům už tak velký respekt nechovám –, vždyť on se stal nejprve senátorem za ODA, nato ministrem za zelené, v tuto chvíli je šéfem TOP 09. Tento typický a osobitý přeběhlík je přitom v médiích chválen, veleben.
S údivem zjišťuji, že v Česku je výhodnější být skrytým a kdesi zalezlým Dalíkem Paroubek udělal některé chyby, je za ně však nemilosrdně trestán.
To proto, že deklaruje, že je pravicovým politikem. Zubová je zostuzena. Levice u nás byla zprofanována. Ani lidé, ani novináři neznají často význam onoho slova.
Mimochodem, proč jako levicově smýšlející kapitalista harašíte stále zbraněmi? Myslím všemi těmi milióny na kampaň. Chcete jimi zastrašit politické konkurenty, kteří si o šestimístných sumách mohou nechat jen zdát?
Novináři se mne jednak neptají na nic jiného a jednak já prostě považuji za čestné se ke sponzoringu přiznat. S údivem ale zjišťuji, že v Česku je v dnes výhodnější být skrytým a kdesi zalezlým Dalíkem a z nory se dušovat: Já s tím nemám nic společného. Mé zásady, to jest být ve veřejném životě průhledný, aby nejen novináři, ale i veřejnost mohla vše kontrolovat, jsou asi považovány za staromódní, či dokonce nepřijatelné. TOP 09 bude investovat do kampaně 35 miliónů korun. Četl jsem, že dárci ještě nejsou známi. A já se ptám, proč je pozornost médií směrována ke mně, a ne k nim? Jestli jsem některými médii považován za hlupáka roku, protože jsem se ke všemu přiznal a nic neskrývám, a moderní je Dalík, tak prosím, nestydím se za to.
Zřejmě je pozornost na vás směrována i proto, že jste profesionálním boxerem s právnickým titulem a majitelem mediální agentury s takřka třímiliardovým obratem, který nedávno v novinách vykřikoval: „Říkejte mi český Berlusconi“. Víte, kdo je tento pán?
Vy pravděpodobně soudíte, že Silvio Berlusconi je ve velkém střetu zájmů. Jako politik a mediální magnát podle vás – alespoň tuším, že si to myslíte – ovlivňuje média ve svůj prospěch, což by bylo samozřejmě ohavné a opovrženíhodné.
Asi jsem v tomto směru ztratil iluze.
Jenže já o ničem takovém opravdu nic nevím. Vnitropolitickou situaci v Itálii tak dobře neznám. S vlivem na média neměl můj výrok nic společného, nemám sebemenší potřebu jakkoli usměrňovat redakční činnost.
Proč vám mám tedy říkat Berlusconi?
Šlo výlučně o příměr. Nevidím totiž nic ostudného na tom, chce-li podnikatel působit v politice. Nicméně my zde máme jedno české specifikum: uspěje-li někdo v podnikání, automaticky se s ním táhne diskvalifikace pro politickou funkci. Předpokládá se ihned, že ve veřejném životě se bude chtít dále obohacovat...
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku PRÁVO na straně 7.