Článek
Tělesná teplota lidského těla se pohybuje mezi 36 a 37 °C. Jakmile dojde ke změně této teploty (vyšší nebo nižší), mozek se snaží tělu pomoci se ochladit nebo zahřát.
K ochlazení dochází hned několika způsoby. Jednak pocením, kdy se otevírají póry v pokožce a tělo se potí a pot se odpařuje. A pak také rozšířením cév a zrychlením srdeční frekvence, což pomáhá přivést teplo a krev blíže povrchu těla, kde se přebytečné teplo uvolní.
V okamžiku přílišného vedra je ale pro tělo velmi těžké se dostatečně ochlazovat. A skutečný problém nastává v okamžiku, kdy je venku kromě velmi vysoké teploty i vysoká vlhkost. V ten okamžik se pot špatně odpařuje a podle odborníků z Mayo Clinic to vede k tomu, že místo ke snížení teploty těla dochází k jejímu nárůstu.
„Čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím snáze pociťujeme extrémní horko již při nižší teplotě,“ vysvětluje pro CNN profesorka Judith Lindenová z oddělení urgentní medicíny na lékařské fakultě Bostonské univerzity.
Podceňovat vysoké teploty vzduchu se bohužel nemusí vyplatit, jelikož mohou vést k nemocem a v horším případě až k poškození mozku a dalších životně důležitých orgánů.
Potíže související s horkem
Vysoké teploty mohou u jedinců způsobit křeče. Děje se tak často u lidí, kteří se hodně potí, případně i v horku sportují.
Nadměrné pocení spotřebuje veškerou tělesnou sůl a vlhkost a může vést ke svalovým bolestem nebo křečím, a to nejčastěji v oblasti břicha, paží a nohou.
Může se také objevit podráždění kůže a vyrážka. To se často děje u malých dětí. Obvykle se jedná o shluk pupínků nebo puchýřků, které se objevují kdekoliv na těle, včetně krku, horní části hrudníku nebo v záhybech na loktech.
Jakmile začne být tělo přetížené neustálým ochlazováním, může dojít k vyčerpání z horka. Kromě nadměrného pocení se dotyčným může začít točit hlava, mohou pociťovat závratě, nevolnost, bolest hlavy. Jejich pokožka je pak bledá, lepkavá a často vše doprovází rychlý puls.
Podle Lindenové se v tento okamžik jedná o poslední pokus těla ochladit se.
Pokud k tomu nedojde, obvykle dojde k úpalu, a tedy přehřátí organismu. Projevuje se to obvykle zvýšenými teplotami, červenou a suchou pokožkou, zrychleným tepem, bolestmi hlavy, závratěmi, nevolnostmi (zvracením) a v těch nejtěžších případech i ztrátou vědomí. V tento okamžik se již může jednat o život ohrožující stav. Za charakteristický znak úpalu pak mnozí odborníci považují zmatek a rozrušení.
První pomoc při úžehu, úpalu a spálení od sluníčka
První pomoc
V okamžiku, kdy se objeví příznaky, jako je točení hlavy, závrať, nevolnost nebo bolest hlavy, je důležité okamžitě začít jednat a snažit se dotyčného dostat někam do chladnějšího prostředí, kde i proudí čerstvý vzduch.
Dále je zapotřebí uvolnit mu oděv, položit ho do polohy vleže a zdvihnout mu nohy.
Poté je dobré tělo dotyčného otírat chladnou vodou, dokud tělesná teplota neklesne pod 38,5°C.
Dalším důležitým krokem je dodat tělu dostatečné množství tekutin. V případě nevolnosti zprvu pomůže jen ústa vypláchnout vodou a postupně se snažit pít studené tekutiny po malých doušcích.
Jakmile po chvíli nedojde ke zlepšení stavu či naopak dojde k jeho zhoršení, pak je vždy dobré zavolat záchrannou službu.
Křeče v lýtkách mohou být způsobeny i dehydratací
Na co si dát pozor při letním sportování
