Brigáda do 20 hodin týdně nezhoršuje vysokoškolákům studijní výsledky, ukazují výzkumy

Vyplývá to ze závěrů přibližně 70 mezinárodních i tuzemských studií, které srovnávali vědci z Národního institutu SYRI. V Česku pracují při škole zhruba dvě třetiny vysokoškoláků.

Vysokoškoláci hledají práci mimo jiné proto, aby získali praxi a usnadnili si nástup do zaměstnání po skončení studia. Jsou ale i tací, kteří se plně soustředí na studium. Dělají to často proto, že mají obavy z horších výsledků, než kdyby kombinovali studium s prací.

„Nás zajímalo, jaký vliv má souběžné zaměstnání na studijní výsledky. Analyzovali jsme souhrn vědecké literatury,“ uvedla Zuzana Havránková z Národního institutu SYRI se sídlem v Brně a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Z literatury vyplývá, že dopad málo intenzivního zaměstnání do 20 hodin týdně je na studijní výsledky minimální. Nemá přitom podstatný vliv, jaké má student rodinné zázemí nebo IQ.

Obecně platí, že schopnější studenti mají v průměru lepší známky, ale také častěji pracují. Naopak studenti ze znevýhodněných rodin mají horší studijní výsledky a zároveň musejí více pracovat, aby mohli studovat.

Problém nastává, pokud je práce při studiu intenzivní, tedy jde o více než 30 hodin týdně. To už významně zvyšuje pravděpodobnost, že student vysokou školu nedokončí, případně nebude pokračovat v magisterském studiu po dokončení studia bakalářského.

K otázce pracovní vytíženosti vysokoškoláků existují desítky vědeckých prací, které analyzují data od tisíců studentů. Dosud se většinou tvrdilo, že zaměstnání zhoršuje studijní výsledky, protože student má na školu méně času. To ale platí evidentně pouze zčásti.

„Je třeba vzít do úvahy i fakt, že zaměstnání naučí mladé lidi větší disciplíně a efektivitě, která se pak projeví i ve studiu,“ uvedla Havránková, jejíž článek na toto téma byl nově publikován (pod jejím rodným příjmením Iršová - pozn. red.) v prestižním časopise Economics of Education Review.