Klimatolog: Ochlazení i mráz jsou v dubnu normální, příroda je ale o měsíc napřed

Zažíváme prudké ochlazení. Z horkých dnů jsme se opět propadli do teplot, které bývají obvyklé na začátku jara. Je to v dubnu v Česku „normální“?

V dubnu se často mluví o „aprílovém“ počasí, takže je normální, že se střídají teplé a studené vlny, což se i letos zrovna děje. V dubnu k nám prakticky pravidelně začne proudit studený vzduch od severu, který přináší ochlazení a v noci často i mrazy. Není to výjimkou ani v květnu, kdy přichází známí ledoví muži.

V dubnu bývá v průměru pět až šest dnů, kdy klesne teplota pod bod mrazu, a to i v nížinách. Pod -3 °C to bývá jeden den za duben. Poslední den s mrazy bývá v průměru v nižších polohách 23. dubna a ve středních 1. května, ale máme záznamy i z druhé poloviny května.

Jaký vliv bude mít takové ochlazení na přírodu?

To negativní spočívá v riziku možných škod na vegetaci, jelikož ta je výrazně uspíšená. Oproti průměru jsou teploty a i příroda až o pětatřicet dnů v předstihu. Na druhou stranu jsou zatím v předpovědi vidět minima kolem bodu mrazu a nepředpokládá se pokles na výrazně nižší hodnoty. V našem systému monitoringu a předpovědi těchto rizik pro zemědělce www.agrorisk.cz svítí zatím nízký stupeň rizika pro ovocné stromy na čtvrteční a páteční noc či ráno.

Naopak pozitivní na ochlazení je, že se zmenší vypařování vody z půdy. To bude znamenat zmírnění půdního sucha, které již začátkem dubna začalo být hodně patrné. I vývoj vegetace by se teď mohl zpomalit a potřeba půdní vláhy se tak sníží.

Čím bylo způsobeno, že letošní březen i duben nastoupil s tak vysokými teplotami?

Převažovalo hodně jižní proudění, které obecně přináší teplejší vzduch. A díky změně klimatu bývá tento vzduch prostě teplejší než v minulosti, proto často teploty překonávaly staré rekordy. Velmi brzký byl výskyt jak letních teplot, tak i tropických přes 30 °C.

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota podle služby Copernicus dosáhla 14,98 stupně Celsia. Dokládá tento růst, že se odehrává klimatická změna?

Obecně vždy záleží na dlouhodobých změnách neboli trendech. Jeden extrém či rekord nic neznamená, ale v tomto případě to pouze potvrdilo právě zmíněný trend. Ten je zcela patrný a nejteplejší roky jsou v poslední dekádě, a to už se nejedná o nahodilý výkyv, ale jasnou změnu. Nejde pouze o trendy globálních teplot, ale i regionálních. Poslední dekáda, mezi lety 2011 a 2020, byla v Česku nejteplejší a rok 2023 se stal i u nás nejteplejším.

Loňská průměrná teplota v pražském Klementinu dosáhla 12,8 stupně. Roční průměrná teplota v Česku se přitom udává mezi pěti a deseti stupni. Čím to je, že v Česku stoupla tak rapidně?

Průměrná teplota vzduchu v Česku byla v minulém roce 9,7 °C. Průměr posledního normálu je přitom 8,3 °C. Rozdíl je tedy 1,4 °C. Za posledních šedesát let se v Česku oteplilo zhruba o 2,2 °C.

Teploty se u nás velmi viditelně začaly zvyšovat od osmdesátých let. V poslední dekádě byl dokonce nárůst dvakrát rychlejší než v předešlých letech. Dominantním důvodem je stále antropogenní zvyšování skleníkových plynů. Celkově se pevniny a severní polokoule oteplují rychleji než oceány a jižní polokoule. Takže i vyšší nárůsty teplot pozorujeme v naší krajině.

Co zvýšení průměrné teploty v Česku může znamenat? Máme se pomalu začít loučit v zimě se sněhem?

Co zažíváme v posledních deseti letech, budeme zažívat i nadále, ale častěji. Měli jsme dlouhou epizodu sucha, ale také povodně. Změna o 2 °C znamenala trojnásobný nárůst tropických dnů s maximální denní teplotou 30 °C a více. O dvě třetiny nám kleslo množství vyšší sněhové pokrývky a celkově i přes zvýšené množství srážek v zimě sněhu ubývá. To je vidět hlavně v nižších a středních polohách. I do budoucna předpokládáme, že tento trend bude pokračovat, i když předpokládáme, že sníh na horách vydrží.

Jaké jsou dopady?

Často je pociťují zemědělci, a to v nižších výnosech obilovin až o 40 procent v letech s výskytem sucha. Dopady vidíme i v lesích, a to jak v kůrovcové kalamitě, tak i v nárůstu lesních požárů. Proto jsme také zprovoznili web www.climrisk.cz, kde si každý pro svůj vybraný katastr může zobrazit, jak se bude klima u něj vyvíjet, a to v nejpravděpodobnějším scénáři, ale také v optimističtějším či pesimističtějším.