Část kuřáků porušuje zákon. Kouří na pracovišti

„Na pracovišti je vystaveno tabákovému kouři okolo 20 procent respondentů, přitom to zakazuje zákon,“ upozornila vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Marie Nejedlá ze SZÚ.

Do reprezentativního výzkum, který se týká užívání alkoholu a kouření, se zapojilo přes 1800 lidí.

Osmnáct procent z nich čelilo v kanceláři nebo jinde na pracovišti výparům z klasických cigaret. Dvanáct procent oslovených upozornilo na kouření elektronickými cigaretami (tzv. vapování) a přibližně šest procent se setkalo s kouřením zahřívaných tabákových výrobků.

Setkávají se s tím zejména mladí lidé do 24 let, kteří jsou pasivně kouření i aerosolu z kouření vystavováni. Sami přitom mohou být nekuřáci.

Nikoliv svým přičiněním jsou vystaveni většímu riziku plicních onemocnění, včetně rozvoje rakoviny plic. Případy pacientů, u nichž přišli lékaři na karcinom, ačkoliv nikdy nekouřili, nejsou výjimečné.

„Mě tato data překvapila a budu chtít vědět, odkud přesně jsou a jakých alternativ cigaret se to týká,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek Novinkám.

Konkrétního počtu dosud provedených kontrol ze strany úřadů se však redakce nedopátrala. Podle inspektorátu práce mají porušování zákazu kouření na pracovišti kontrolovat hygienické stanice. Ministerstvo zdravotnictví to vidí jako úkol resortu práce a sociálních věcí, tj. inspekce práce.

„Konkrétní počty udělených pokut za tento konkrétní přestupek z registru katalogizace prací zjistit nelze, registr to podrobně neumožňuje,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Novinky oslovily napřímo i některé krajské hygienické stanice. Například na Vysočině podle mluvčí Jany Böhmové od roku 2017 nebyla za porušení zákazu kouření nikomu žádná pokuta udělena.

Za vědomé poručení zákona hrozí zaměstnancům postih. Protikuřácký zákon platí sedmým rokem. Pod pohrůžkou několikatisícové pokuty je zakázáno kouřit v restauracích, společenských prostorách, letištích, na zastávkách MHD, v zoo ale i ve zdravotnických zařízeních, školách nebo ve vnitřních prostorách, není-li tam vyhrazené místo.

Jednoznačně to platí pro klasické cigarety i elektronické cigarety. Obě varianty zmiňuje zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Prosadit se ale tehdy podařilo výrobcům výjimku pro cigarety, u nichž hořením nevnikají karcinogenní látky. V restauracích mohou podle tehdejšího výkladu resortu zdravotnictví i nadále užívat elektronické cigarety, včetně variant pro zahřívaný tabák. Někteří lidé tak mohou mylně získat dojem, že je kouření těchto variant povoleno i jinde. Výjimka se týká jen restaurací a jiných stravovacích zařízení.

„Vzhledem k tomu, že ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb je používání elektronických cigaret povoleno, podle ministerstva zdravotnictví je tato výjimka uplatnitelná i pro tyto typy výrobků, které jsou z hlediska principu fungování obdobou elektronických cigaret,“ osvětlilo přes víc než sedmi lety ministerstvo.

Provozovatelé restaurací ale mohou užívání těchto alternativ u sebe v podniku zakázat.

„Je to nekonečná debata. V určité fázi jsme si řekli, že jsou alternativy klasických cigaret pro kuřáky méně rizikové, ale pořád jsou rizikové,“ zdůraznil Válek.

Užívání zahřívaných tabákových výrobků meziročně kleslo. Podle zjištění SZÚ tento typ cigaret využívají zhruba čtyři procenta lidí. Loni na podzim byl v Česku navíc zakázán prodej těch s příchutěmi a aromaty, jak nařizovala unijní směrnice. Na jednorázové elektronické cigarety s příchutěmi to ale vliv nemělo, jejich obliba se navíc zvyšuje.

Plicní lékaři zdůrazňují, že nejde o zdravější variantu, zvlášť pokud obsahují jedovatý nikotin.

Zařízení pro nahřívaný tabák obsahují vždy nikotin, nahřívání je způsobeno elektrickým žhavením, nikoliv hořením. Elektronické cigarety mohou mít náplně i bez nikotinu a neobsahují tabák. Při zahřívání tzv. liquidů přes baterii vzniká aerosol podobný cigaretovému kouři, který uživatel vdechuje.