Protikorupční policisté obvinili bývalého kolegu

Ten se už před dvanácti lety dostal do křížku se zákonem jako tehdejší šéf skupiny finanční a hospodářské kriminality policejního prezidia a rovněž se to týkalo korupce. Dokonce dostal tříletý trest vězení za přijetí čtvrtmiliónového úplatku a od policie musel odejít. Mareš tehdy tvrdil, že šlo o provokaci policejní inspekce.

Společně s ním jsou nyní stíháni další tři lidé, mezi nimi i zástupce Sociálního družstva BENNA ze Žďáru nad Sázavou, které provozovalo stanici technické kontroly (STK) pro osobní automobily.

Podle podezření kriminalistů Mareše kontaktovala loni v květnu trojice mužů, kteří po něm prý chtěli, aby se pokusil zajistit kladné vyřízení jejich odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina o neudělení nového oprávnění k provozování STK.

Údajně od nich dostal sto tisíc korun, které měl použít jako úplatek pro odpovědnou osobu na ministerstvu dopravy.

Podle policistů se Mareš loni v červenci skutečně na ministerstvo dostavil a stotisícový úplatek jednomu zaměstnanci ministerstva v jeho kanceláři prý nabídl. Ten ho ale rezolutně odmítl a vyhodil z kanceláře.

Případem se pak začali zabývat pracovníci Inspekce Policie ČR, kteří podle její mluvčí Radky Sandorové získali prvotní poznatky o možné korupci s tím, že jsou do ní údajně zapojení také policisté.

„V průběhu vyšetřování se ale tato informace nepotvrdila, proto jsme věc předali protikorupční policii,“ uvedla ve čtvrtek Sandorová.

Detektivové pak na kauze pracovali sedm měsíců, načež ve středu přistoupili k zatýkání podezřelých v jejich bydlištích.

„Mohu potvrdit, že jsme ve středu obvinili celkem čtyři muže z korupce, z nichž jeden měl od zbylých tří obdržet sto tisíc korun určených jako úplatek pro úředníka ministerstva dopravy. Tomu skutečně tento úplatek nabídl, ale byl odmítnut. Tento podezřelý je obviněn z podplácení, zbylá trojice ze stejného skutku ve spolupachatelství,“ řekl Právu mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Všem hrozí podle Skřepka za korupci nejpřísnější možný trest, tedy jeden rok až šest let vězení, protože se pokusu o podplácení dopustili vůči úřední osobě. Zatím ale není jasné, zda policie bude navrhovat pro celou čtveřici vazbu, či nikoli.

Mareš byl v roce 1998 na policejním prezidiu vedoucím skupiny finanční a hospodářské kriminality, ze které později vznikl samostatný útvar dnes známý jako protikorupční policie. V něm také Mareš ještě krátkou chvíli pracoval, než ho propustili.

Mareš tehdy vyšetřoval závažné hospodářské případy, mimo jiné i kauzu vytunelování společnosti Skloexport. Právě kvůli tomuto případu nakonec sám skončil u soudu jako obžalovaný.

V březnu 1998 se sešel v jedné restauraci v Praze 7 s tehdejším členem představenstva Skloexportu a jedním z podezřelých Karlem Bartoškem. Ten mu předal obálku, v níž bylo 250 tisíc korun, údajně za to, že prý Mareš může zařídit jeho beztrestnost. Krátce nato Mareše zadržela inspekce a on skončil půl roku ve vazbě.

Soudy pak pravomocně konstatovaly, že se Mareš dopustil zneužití pravomoci a korupce. Sice si prý podle rozsudku nikdy přímo o konkrétní částku neřekl, ale prý v Bartoškovi vyvolal pocit dlužníka, když se mu zmiňoval o výdajích, které za ovlivňování vyšetřování kauzy má.

Mareš nakonec dostal tři roky vězení, ale pak se do případu vložil Ústavní soud (ÚS), který konstatoval, že šlo ze strany inspekce o nezákonnou cílenou provokaci, a rozsudky zrušil.

Média tehdy dokonce spekulovala o tom, že se chtěl někdo Mareše jeho vykonstruovaným stíháním zbavit, protože byl uznávaným vyšetřovatelem a odborníkem na hospodářskou kriminalitu.

Nicméně soudy znovu Mareše za stejné skutky uznaly vinným a v listopadu 2001 dostal pravomocně opět tříletý trest a desetiletý zákaz služby u policie. Tentokrát neuspěl ani u Ústavního soudu, stížnost v jeho prospěch odmítl podat i někdejší ministr spravedlnosti a nynější šéf ÚS Pavel Rychetský.

Nakonec ale dostal milost od tehdejšího prezidenta Václava Havla a zbylý trest si až na šest měsíců strávených ve vazbě nikdy neodpykal.