Článek
„Kabinet a parlament před šesti lety učinily přesné a odpovídající rozhodnutí. Nemáme co tajit,“ řekl křesťanský demokrat Balkenende, jenž až dosud osvětlení příklonu Nizozemska k americké invazi proti Saddámu Husajnovi důrazně odmítal.
Tlak na zřízení komise pod vedením Willibrorda Davidse, někdejšího šéfa Nejvyššího soudu, se vystupňoval v posledních týdnech poté, co vyšlo najevo, že právníci písemně varovali varovali vládu, že případný vpád do Iráku bude odporovat mezinárodním právu. V důvěrném dopise upozorňovali, že dokonce i politická podpora budoucí válce v Iráku, může být“ velmi sporná a nebezpečná pro zemi, v níž sídlí orgány mezinárodního práva“.
Jaap de Hoop Scheffer, tehdejší ministr zahraničí a nynější generální tajemník NATO, tvrdí, že se tzv. memorandum o Iráku k němu nedostalo.
Blaira teď tíží pochyby
Britský expremiér Tony Blair prý každý den zpytuje svědomí, jestli bylo jeho rozhodnutí obsadit Irák správné. Řekl to v rozhovoru pro přílohu listu The Times. „Samozřejmě že se na to pořád sám sebe ptám, trápí mě to... Bylo by divné, kdyby tomu bylo jinak,“ prohlásil Blair, který nyní působí jako zvláštní zmocněnec pro Blízký východ.
Nejhorší je podle něj „pocit odpovědnosti za lidi, kteří položili vlastní život,“ ať už jde o vojáky, nebo civilisty. „Není jeden jediný den mého života, kdy bych nad tím několikrát nepřemýšlel,“ dodal. Podle jeho slov však vládní představitelé musejí přijímat rozhodnutí. „Nyní se dívám na Blízký východ a myslím si, že kdyby Saddám (Husajn) a jeho dva synové stále vládli Iráku, kolik dalších lidí by zemřelo a byl by vůbec region stabilnější?“ podotkl.