Hlavní obsah

VIDEO: Za neonacistický pochod Brnem vězení, rozhodl soud

BRNO
Aktualizováno

Pět neonacistů poslal brněnský soud za mříže kvůli organizaci loňského prvomájového pochodu Národního odporu v Brně. Její hlavní pořadatel Tomáš Pliska dostal za propagaci nacismu dva roky vězení, další odešli od soudu s tresty 15 a 20 měsíců odnětí svobody.

Článek

Tomáš Kebza, který se na demonstraci chlubil svým tetováním s nacistickými motivy, si ve vězení posedí 20 měsíců, stejně jako Jiří Tůma. Ten společně s ostatními obžalovanými nesl vlajky a transparenty s nápisem Národní odpor.

Další extrémisty, Radka Komára a Antonína Nedvěda poslal soud na 15 měsíců do vězení, Martin Franek a Michal Pliska vyvázli s podmínkou. Bez trestu odešel Michal Bílek.

Podle žalobce Jana Laty extremisté propagovali hnutí, které hlásá národnostní a rasovou zášť a navíc se prý jedná o přední členy radikální pravicové organizace.

Advokátka Slámová: Politilog neoznačil Národní odpor za neonacisty

„Národní odpor zastřešuje neonacistickou scénu v České republice a to i podle zpráv Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby. Navíc odkazuje na německý nacismus,“ stojí v obžalobě.

Obhajoby extremistů se ujala advokátka Klára Slámová, kterou verdikt soudu značně rozladil.

„Nemůžu se s rozsudkem ztotožnit, odporuje totiž důkazům, hlavně znaleckému posudku Zdeňka Zbořila, který Národní odpor nezařadil no neonacistického hnutí. A Národní odpor ani v před rokem nebyla nějaká organizace, bylo to spíš jen takové heslo a klienti se k němu vlastně ani nehlásili. Jakoukoli propagaci fašismu odmítáme,“ stála si na svém Slámová.

Usvědčily je fotografie

Pokud se proti verdiktu odvolají, bude se muset kauzou zabývat Krajský soud v Brně. Loňská prvomájová demonstrace byla zatím největším střetem policie s extremisty z Národního odporu.

Pět stovek neonacistů rozpoutalo násilí v ulicích

Zhruba pět stovek příznivců neonacistického hnutí Národní odpor, shromážděných po poledni v ulici Bašty v Brně, se střetlo s policií poté, co jim úřady zrušily pochod městem.

Podle tajemníka Úřadu městské části Brno-střed Radovana Novotného byla důvodem zákazu pochodu hesla propagující fašismus, vlajky zakázaného hnutí a výzvy k potlačování lidských práv a svobod. Neonacisté začali křičet a nadávat, policie proti nim vzápětí nasadila jízdní oddíl a těžkooděnce.

Neonacisté se sjeli do Brna kolem 13. hodiny. Od hlavního nádraží se vydali na pochod městem, poté se zabarikádovali u městských hradeb. Na policejní těžkooděnce a jízdní policii házeli kameny a lahve.

Už během pochodu neonacisté vyvolávali s policisty řadu potyček. Někteří dokonce napadli skupinku přihlížejících na tramvajové zastávce. Po 15. hodině začali pravicoví radikálové z Brna odjíždět přistavenými autobusy.

Národní odpor není řádně registrován

Organizace Národní odpor není řádně registrována ministerstvem vnitra a bezpečnostní složky ji řadí mezi extremistická uskupení.

Příznivci Národního odporu tvrdí, že zákon neporušili. Po neúspěchu v Brně zaplavili tamní státní zastupitelství doslova desítkami trestních oznámení na osoby, které daly pokyn k rozpuštění demonstrace nebo následným opatřením velely.

Neonacisté s oznámeními nepochodili. Podali proto žalobu. Chtějí, aby soud rozhodl o tom, zda nebylo rozpuštění akce protiprávní. Tato kauza zatím nebyla vyřešena.

Související témata:

Výběr článků

Načítám