Hlavní obsah

Válka v Gruzii postoje českých politiků k radaru nezmění

Čeští politici jsou vesměs opatrní v hodnocení krize na Kavkaze. Většinou se domnívají, že nijak neovlivní diskusi o umístění amerického radaru v Brdech.

Článek

Šéf poslanců sociální demokracie Michal Hašek na dotaz Práva vyslovil politování nad humanitární krizí v celém regionu. V krátké době se nicméně podle něj ukáže, kdo konflikt začal.

„Útok jakéhokoli státu na území jiného státu je věc, která je v rozporu s mezinárodním právem, nicméně otázka Severní a Jižní Osetie je otázkou spornou ve vztahu k Ruské federaci. Tam žije řada lidí, kteří mají ruské občanství,“ uvedl Hašek. Očekává, že Unie, OSN a USA budou řešit humanitární krizi.

„Odmítám spojovat tuto záležitost s otázkou radaru. Jak víte, radar Američané prezentují jako záležitost obrany před raketami z takových států, jako je Írán, možná Severní Korea. Předpokládám, že bezprostředně s radarem nesouvisí současná krize v Gruzii,“ dodal Hašek.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) v ČT prohlásil: „Je teď hodina a čas, kdy opravdu Evropa musí zaujmout společné stanovisko. Nemá smysl, aby jednotlivé státy dělaly vlastní politiku.“

Prezident Václav Klaus se dosud nevyjádřil.

Filip: Radary jsou prvním terčem

Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa se spíše prohloubí strach z amerického radaru, „protože prvním terčem (ruských útoků) byl radar a druhým terčem bylo mezinárodní letiště v tomto vojenském konfliktu“.

Podle Filipových slov pro Právo je smutné, že se v 21. století problémy řeší vojensky, a nikoli politicky. „Ale jsem přesvědčen, že celá věc je vyvolána tím, že bylo uznáno Kosovo a poprvé došlo k tomu, co zpochybňuje helsinský proces,“ soudí Filip.

Také předseda lidovců Jiří Čunek kavkazskou krizi nepovažuje za argument pro radar. „My už dávno víme, že závislost na Rusku a přirozená ruská hegemonie chce vytvořit opět bývalý Sovětský svaz, nejlépe s těmi satelity také ekonomicky na ní závislými,“ řekl Právu.

Zásadním důvodem pro radar je podle Čunka členství Česka v NATO. „V každém případě je jasné, že tento způsob chování (Ruska) je pro evropské státy nepřijatelný,“ dodal.

Podle lidoveckého ministra pro legislativu Cyrila Svobody „pohyb jakékoli armády včetně ruské armády po území včetně Osetie nebo Abcházie je pohyb na území cizího státu“. Reakcí podle něj má být jednotná Unie a její spojenectví s USA.

Také podle místopředsedy ODS Petra Bendla nebude mít spor mezi Ruskem a Gruzií, který považuje za nešťastný, dopad na naši debatu o radaru.

Představitelky zelených podle svých slov Právu nedokážou vyhodnotit dopady války v Gruzii na diskusi o radaru.

„Myslím však, že česká veřejnost je si velmi dobře vědoma, že naše bezpečnost je zakotvena i bez vybudování radaru, neboť jsme členy NATO a jsme součástí evropských bezpečnostních struktur. Radar a bilaterální smlouva naši bezpečnost nijak neposílí, situaci pouze znepřehlední,“ řekla Právu místopředsedkyně Dana Kuchtová.

Poslankyně Kateřina Jacques uvedla: „Myslím si, že vláda svůj úkol v této oblasti (radar) nezvládla, nedokázala veřejné mínění zaujmout pro svoji věc. Samozřejmě ale válečný konflikt, který je blízko, je skutečností, která vždy na emoce lidí může mít vliv.“

Premiér Mirek Topolánek již dříve prohlásil, že Česko podporuje úsilí Gruzie o územní celistvost.

Související témata:

Výběr článků

Načítám