Hlavní obsah

VIDEO: Nehoda rychlíku ve Studénce má sedm obětí

Právo, Novinky, ČTK, hon, kij
STUDÉNKA
Aktualizováno

Ve Studénce na Novojičínsku spadl v pátek kolem 10:30 na rychlík EuroCity most rozestavěného nadjezdu. Na místě podle oficiálních údajů zemřelo již sedm lidí, 67 osob utrpělo zranění, z toho 13 cestujících bylo zraněno těžce. Vlak místem projížděl rychlostí 140 kilometrů v hodině. Příčinou tragédie je zřejmě porucha při přípravě na zasunutí ocelové konstrukce mostu.

Foto: Galgonek Vladislav, ČTK

Letecký pohled na místo neštěstí ve Studénce na Novojičínsku

Článek

Mezi oběťmi je pět žen dva muži. Jeden muž pravděpodobně zemřel mimo vlak. Z 67 zraněných je 15 zraněno těžce, 3 z nich jsou v kritickém stavu, 35 lidí rozvezly sanitky do deseti nemocnic. Záchranáři původně informovali o 41 zraněných, poté ale zjistili, že mnozí lidé se do nemocnic dostali jinak než sanitkami či záchranářskými vrtulníky.

Další obětí je podle informací Práva mladý Ukrajinec. Ten zemřel v nemocnici v Novém Jičíně. „Bohužel měl zranění neslučitelná se životem,“ uvedla mluvčí nemocnice Simona Součková.

V jejich zařízení bojuje o život další mladý člověk, kterému už museli lékaři amputovat jednu nohu. „Tento muž také ztratil hodně krve a má mnohočetná zranění,“ doplnila Součková.

"Stav některých z nich je velmi vážný,“ řekl mluvčí severomoravských záchranářů Lukáš Humpl. Pasažéři podle něj utrpěli z velké části krvácivá zranění, zlomeniny, vnitřní zranění a poranění mozku. "Je mezi nimi několik cizinců z Polska či Slovenska," doplnil Humpl.

Nejvíce mrtvých bylo v prvním vagónu

Podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly se strojvedoucí snažil vlak zastavit. Asi 300 metrů před mostem viděl, že stavba padá. Lokomotiva narazila do mostu, který spadl přímo před ni. Na lokomotivu se nasunul první vagón. Druhý a třetí vůz přejely přes ně. Nejvíce obětí bylo právě v prvním vagónu.

Vlak EuroCity Comenius byl na cestě z polského Krakova do Prahy.

Letecký pohled na místo neštěstí ve Studénce na Novojičínskufoto: ČTK/Galgonek Vladislav

Záchranáři musí projít se psy všechny trosky, aby vyloučili, že tam ještě někdo je. Teprve poté může přijít na řadu likvidace trosek. S tou budou pomáhat i vojáci, kteří by měli dorazit i s těžkou technikou.

Podle mluvčího společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava Dana Šabíka došlo k nehodě při přípravě na zasunutí ocelové konstrukce mostu. „Podle prvních zjištění mohla být příčinou uvolnění porucha na sbíhacím zařízení, lisech. Přesné příčiny jsou zatím ale stále předmětem šetření. V tuto chvíli společně s vyšetřovateli policie a drážní inspekce a se zástupci subdodavatele stále zjišťujeme, proč přesně k pádu mostní konstrukce do kolejiště došlo,” uvedl mluvčí stavební firmy.

Stamiliónová škoda

Na mezinárodním vlaku EuroCity, který narazil do mostu u Studénky, činí škoda 120 miliónů korun, na zničeném odstaveném nákladním vlaku je škoda šest milionů a 10 miliónů by měla stát oprava kolejí a trolejí.

Jedná se však jen o první odhad, do něhož není započítáno odškodné zraněným ani škoda na zničeném mostě.

Drážní inspekce podle ČT vyjmula z trosek rychlíku černou skříňku. Ze záznamu plyne, že vlak brzdil. Z rychlosti 134 km/h zabrzdil strojvůdce na 90 km/h. V této rychlosti vlak narazil do mostu. V místě nehody je povolena rychlost 140 km/h.

K nehodě dorazil premiér Topolánek

Na místo dorazil také premiér Mirek Topolánek (ODS) a v doprovodu hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského (ODS) a vyšetřovatelů si prošel místo nehody. Upřesnil, že je již 67 ošetřených, pochválil integrovaný záchranný systém, že všechny zraněné dokázal ošetřit během dvou hodin od tragédie.

Podle Topolánka nabídla pomoc při odstraňování nehody i Polsko prostřednictvím polského premiéra Donalda Tuska. Více se nechtěl k nehodě vyjadřovat ani předjímat, kdo je za ni zodpovědný. Potvrdil, že 20. srpna, kdy má vláda první schůzi po prázdninách, bude chtít komplexní zprávu o této nehodě.

K nehodě se vyjádřil i prezident Václav Klaus. Cítí hlubokou účast s oběťmi a pozůstalými železničního neštěstí

Vlak měl podle informací ze stránek Českých drah zpoždění 10 minut. Stanicí Studénka má podle jízdního řádu projíždět v 10:20, projel ale až v 10:30.

Záchranáři odnášejí jednoho ze zraněných.

Podle Jana Kučery z Drážní inspekce spadl most dlouhý několik desítek metrů těsně před projíždějící vlak. Vykolejila lokomotiva a šest vagónů, ty jsou naskládány na sobě. Strojvedoucí srážku přežil. Stačil zareagovat a zatáhnout rychlobrzdu, náraz byl asi v rychlosti 120 km/hod.

Ocelová konstrukce mostu leží na vagónech a je rozpraskaná na kousky.

foto: Právo/Pavel Karban

„Je to tragédie, která v mnohém převyšuje rozsah dubnové nehody tramvají v Ostravě. Mám informaci od státního zástupce, že strojvedoucí přežil. Údajně se most zřítil těsně před příjezdem vlaku a on viděl, jak most padá,“ řekl Právu hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS), který dorazil na místo neštěstí.

foto: Mapy.cz/Ondřej Lazar Krynek

Ve vlaku jely desítky fanoušků metalové skupiny Iron Maiden, která v pátek večer koncertuje v praze. Mnozí z nich byli zraněni.

foto: Právo/Aleš Honus

"Dnes jsem se podruhé narodila. Vyvázla jsem jen se škrábanci, ale ve vagóně se mnou seděla starší paní, kterou museli hasiči vyprostit pomocí autogenu," řekla Právu jedna z cestujících. Doplnila, že vlak byl plný lidí.

Trať z Přerova do Ostravy je uzavřena
Nehoda zastavila provoz na hlavní železniční trati z Přerova do Ostravy. Podle ČD nelze odhadnout, jak dlouho bude trať uzavřena, ale očekávají se velká zpoždění. Zatím budou vlaky jedoucí na Slovensko odkloněny přes Horní Lideč a spoje do Polska přes Valašské Meziříčí. Vlaky do Ostravy budou končit před místem nehody, zatím není zcela jasné, ve které stanici. Cestující se budou moci do cílové stanice dopravit náhradními autobusy. Poslouží i lidem jedoucím po trase nehody z Ostravy.

foto: Právo/Pavel Karban

Rekonstrukce mostu měla skončit v polovině října

Nadjezd se rekonstruoval od 16. dubna, jeho oprava měla skončit 15. října. Majitelem mostu je Moravskoslezský kraj, který je také investorem rekonstrukce. Dodavatelem stavby je společnost Dopravní stavby Ostrava.

Generální ředitel firmy Tomáš Vítek uvedl, že neví, proč k neštěstí došlo. "Pravděpodobně šlo o nějakou technickou závadu," sdělil. Na dotaz novinářů, zda je společnost připravená nést případnou odpovědnost za tragédii, odpověděl: „Asi ano.“ Neubránil se při tom pohnutí.

Most se měl opravovat speciální technikou při níž se zvedne, posune mimo kolejiště, opraví a poté opět vrátí.

„Žádnou výluku ani nic podobného jsme neměli hlášeno. Dříve nám vedení stavby hlásilo, že je například potřeba snížit rychlost, byli jsme domluvení a vše se dobře koordinovalo, na dnešek ale nic hlášeno nebylo,“ řekla mluvčí správy železničních cest Anna Kodysová.

Podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly byla na místě povolena rychlost 140 kilometrů v hodině, strojvůdce jel asi 135 kilometrů v hodině. Chyba tedy zřejmě není na jeho straně.

V nemocnicích mimořádná pohotovost

Ostravská fakultní nemocnice již vyhlásila mimořádnou pohotovost, povolává do služby všechny dostupné lékaře a personál. „Byl vyhlášen traumatologický plán. Přijali jsme zatím pět těžce zraněných a pět lehce zraněných. Dva zranění k nám byli dopraveni vrtulníkem, ostatní vozy rychlé záchranné služby. Ty počty se budou postupně vyvíjet,“ uvedl mluvčí nemocnice Tomáš Oborný.

Pohotovost vyhlásily rovněž další nemocnice v Moravskoslezském kraji. „Byl vyhlášen krizový plán, okamžitě se všichni zmobilizovali na centrální příjem, stáhli se ze služeb. Zjistilo se, kolik máme volných lůžek, udělala se volná místa pro příjem postižených. V této chvíli máme přijatých pět pacientů,“ uvedla mluvčí Městské nemocnice Ostrava Anna Vidiševská.

foto: Právo/Pavel Karban

Kraj svolal bezpečnostní radu

Kraj svolal bezpečnostní radu a krizový štáb Vedení Moravskoslezského kraje svolalo kvůli tragédii jednání bezpečnostní rady a krizového štábu.

„Na místě jsou záchranné složky včetně předsedy bezpečnostní rady kraje hejtmana Evžena Tošenovského, který ihned svolal jednání bezpečnostní rady a krizového štábu kraje,“ uvedla Jolana Filipová z krajského úřadu.

Podle ní vzhledem k náročnosti situace bude veřejnost informována průběžně prostřednictvím tiskové mluvčí kraje a tiskového mluvčího Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Na místo vyrazil také vicepremiér Jiří Čunek, který nyní zastupuje premiéra Mirka Topolánka.

Největší vlaková neštěstí v ČR
1.9.2007- Dva motorové osobní vlaky se srazily mezi zastávkami Pražák a Svinětice u Vodňan na Strakonicku. V soupravách cestovalo celkem 25 lidí. Lehké zranění utrpělo 12 lidí a jedna žena byla zraněna středně těžce.
14.7.2007 V Čerčanech se srazil rychlík z Prahy do Českých Budějovic s osobním vlakem. Při nehodě zemřel strojvůdce. Lehce zraněno bylo osm lidí, pět jich bylo ošetřeno v nemocnici.
22.7.2004- Při čelní srážce dvou osobních vlaků u obce Blanice na Strakonicku zemřel na místě čtyřiašedesátiletý muž z Prahy. Druhou obětí se stala žena, která po několika dnech zemřela na následky těžkého zranění hlavy. Zraněno bylo 29 osob, z toho 16 těžce.
13.7.2002- Na trati mezi Křímovem a Rusovou na Chomutovsku se srazily dva osobní vlaky. Zraněno bylo celkem 13 lidí; dva cestující byli zraněni těžce.
7.7.1997- na trati podemleté vodou v důsledku rozsáhlých povodní nedaleko Suchdola nad Odrou a Přerovem vykolejil mezinárodní rychlík Sobiesky z Vídně do Varšavy. Zraněno bylo 64 osob, z toho 10 těžce.
9.12.1996- srážka motorového osobního vlaku s nákladním u stanice Sedmihorky (okres Semily) na trati Turnov-Hradec - Králové. Nehodu zavinil strojvedoucí osobního vlaku, který vyjel bez svolení výpravčího ze stanice na trať, kde v protisměru přijížděl nákladní vlak. Jeden mrtvý, 66 zraněných, z toho 17 těžce.
24.6.1995- srážka osobního motorového jednovagónového vlaku se čtyřmi nákladními vagóny u obce Krouna na trati mezi Poličkou a Skutčí v okrese Chrudim. Ve vlaku bylo 23 osob, zemřelo 19 lidí, čtyři byli zraněni.
Zdroj: ČTK
Nejtragičtější nehody na dráze v Evropě za posledních 5 let
2. června 2008- Nejméně sedm dětí ve věku od 12 do 13 let zahynulo po nárazu osobního vlaku do školního autobusu na železničním přejezdu u města Mésinges v savojských Alpách. Další desítky lidí utrpěly zranění.
29. února 2008- Asi osm cestujících zahynulo a dalších devět utrpělo zranění při požáru, který vypukl poblíž nádraží Červen Brjag na severozápadě Bulharska v lůžkovém a lehátkovém voze vlaku, který jel ze Sofie do Kardamu.
11. října 2006- Šest mrtvých a 16 zraněných si vyžádala srážka osobního a nákladního vlaku v severovýchodní Francii. Vlaky se srazily krátce před polednem u vesnice Zoufftgen asi 20 kilometrů od hranice s Lucemburskem.
22. září 2006- U města Lingenu v severozápadním Německu havaroval rychlostní magnetický vlak Transrapid, o život přitom přišlo 23 osob, deset cestujících utrpělo zranění.
23. ledna 2006- Nejméně 44 lidí zahynulo a na 200 jich bylo zraněno při železničním neštěstí v Černé Hoře. Osobní vlak po výjezdu z tunelu vykolejil u obce Bioce asi deset kilometrů severně od Podgorice. Souprava se zřítila do rokle.
7. ledna 2005- Sedmnáct mrtvých a 50 zraněných si vyžádala srážka osobního vlaku s nákladní soupravou u italské Boloně. Příčinou neštěstí bylo pravděpodobně lidské selhání, když jeden ze strojvůdců v mlze přehlédl červené návěští "stůj".
6. listopadu 2004- Střet vlaku s automobilem na železničním přejezdu u anglického Readingu připravil o život sedm lidí a na 150 zranil.
11. června 2003- Při srážce dvou vlaků v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko zahynulo šest lidí a dalších 25 bylo zraněno. Vlaky se čelně srazily na jednokolejné neelektrifikované trati poblíž města Schrozberg.
3. června 2003- Rychlík na trati Madrid-Cartagena ve Španělsku se u zastávky Chinchilla u města Albacete srazil s nákladním vlakem. Nejméně 19 lidí zahynulo a na 40 bylo zraněno.
::Vůbec nejhorší železniční nehodu v Evropě v období po druhé světové válce způsobila exploze plynu unikajícího z netěsného plynovodu v blízkosti Transsibiřské magistrály u města Ufa. Výbuch, který zasáhl dva projíždějící osobní vlaky, si vyžádal 4. června 1989 575 obětí. Kolem 200 mrtvých si vyžádalo vykolejení expresu směřujícího z Gdaňsku do Varšavy poblíž obce Dwór 22. října 1949. Vykolejení vojenského vlaku u polského města Rzepin z 16. srpna 1952 si vyžádalo 159 mrtvých.
Zdroj: ČTK

KRIZOVÁ LINKA

Ministerstvo vnitra zřídilo krizovou linku s číslem 974 723 202 a 974 723 201, na které mohou volat příbuzní a přátelé obětí a zraněných. Linka funguje v českém a polském jazyce.

Související témata:

Výběr článků

Načítám