Článek
Třeba majitel rodinného domku v krajském městě, který platí tisícikorunu ročně, může nově zaplatit například dva či tři tisíce korun. Vlastník třípokojového bytu bude muset státu na dani za rok odvést místo čtyř set 800 nebo 1200 korun.
Daň mnoha majitelům vzroste proto, že Topolánkova vláda dala v reformním balíku obcím pravomoc, aby vynásobily současnou daň z nemovitostí podle svého uvážení dvěma, třemi, čtyřmi nebo pěti. Svaz měst a obcí odhaduje, že této pravomoci využije až pětina obcí.
Podle průzkumu Práva již zvýšení z krajských měst odhlasovali již dříve v Hradci Králové (trojnásobek daně) a v těchto dnech i v Pardubicích, Jihlavě a Karlových Varech (všude dvojnásobek)
Motivem jsou finance
Zatím jen návrh na zvýšení je připraven pro zastupitelstvo v Brně (trojnásobek), v Liberci (dvojnásobek), o zvýšení se diskutuje ještě v Olomouci a Ústí nad Labem. V ostatních krajských městech, včetně Prahy, se v příštím roce daň zvyšovat nebude.
Z menších měst a obcí zvýšení již odhlasovali zastupitelé například v Turnově (dvojnásobek), Chodově (dvojnásobek), Dukovanech (pětinásobek) a v řadě jiných obcí. Jejich počet stále přibývá, zastupitelstva obcí mají na rozhodnutí o zvýšení čas do letošního 1. srpna.
„Původně jsme odhadovali, že se pro zvýšení rozhodne asi 15 procent obcí. Uvažuje ale o tom stále více a více obcí,“ řekl Právu výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Zvýšení daně se nejčastěji zdůvodňuje nedostatkem financí. „Máme osmdesát kilometrů silnic, musíme je z něčeho udržovat,“ řekl Právu místostarosta Turnova Jaromír Pekař (ODS). Podle jeho slov se v obci daň přes deset let nezvyšovala, takže dvojnásobné zvýšení daně nebude pro vlastníky zas až takový problém. „Průměrná daň u rodinného domku se u nás zvýší z pěti až sedmi set korun ročně na 1000 až 1400 korun,“ uvedl Pekař s tím, že na výběru této daně se z téměř dvou třetin podílejí podnikatelé.
„Jediným důvodem je zvýšit příjem do obecní pokladny. Občanům to vysvětlujeme, nevzniká kvůli tomu žádná bouře na vsi. Daň u rodinného domu se zahradou se zvýší ze zhruba 300 na asi 1500 korun ročně,“ řekl Právu starosta Dukovan Miloš Kudera (ODS).
Novostavby se zvýšení nevyhnou
V Jihlavě nejenže využili nové možnosti zvýšení, ale současně upravili stávající koeficienty, se kterými má obec možnost v určitých hranicích hýbat. Tím se stane, že v samotném katastrálním území Jihlava se zvýší daň na dvojnásobek, ale v ostatních katastrálních územích města dojde k růstu daně 2,5krát až čtyřikrát. Například majitel rodinného domu o rozloze 150 čtverečních metrů bez dalšího nadzemního podlaží a bez garáže zaplatí v městských katastrálních územích Hosov, Pávov, Pístov, Zborná místo 240 korun ročně nově od ledna 1050 korun.
Zvýšení daně z nemovitostí se dotkne i těch majitelů, kteří jsou dosud od placení daně osvobozeni, i když až od roku 2010. Jde zejména o vlastníky novostaveb a ty, kteří zateplili dům. Vláda již totiž schválila návrh ministra financí Miroslava Kalouska, aby u těchto majitelů bylo zrušeno osvobození od daně počínaje rokem 2010. Návrh ale ještě musí schválit parlament a podepsat prezident.
Zrušení osvobození má obrovskou podporu obcí, kterým se nelíbí, že od majitelů novostaveb léta nevidí ani korunu. A zdá se jim také nespravedlivé, aby starousedlíci daň platili a noví majitelé nikoli.
Další budou následovat
Nový systém naruší dnešní princip, že daň z nemovitosti je nejmenší v malých obcích a nejvyšší v Praze. V krajských městech může být po zvýšení u řady nemovitostí i vyšší daň než v hlavním městě. Například občané v katastrálním území Jihlava, budou z bytu o ploše 75 čtverečních metrů platit příští rok daň 810 korun, což bude zhruba dvojnásobek proti Praze.
Lze tedy s jistotou očekávat, že města a obce, která letos možnosti zvýšení daně od příštího roku nevyužijí, to učiní lavinovitě v následujících letech. „Spousta obcí o zvýšení uvažuje, ptají se na finančních ředitelstvích a finančních úřadech,“ potvrdila Právu Michaela.Hošťálková, tisková mluvčí Finančního ředitelství Plzeň.
Kromě možnosti zvýšit daň z nemovitosti mohou obce od ledna naopak zrušit daň ze zemědělské půdy, to je z orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Návrh prosadili v reformním balíku prostřednictvím svého ministra Kalouska lidovci. I o tom obce nyní rozhodují. Tuto daň zrušili od ledna například v Hradci Králové, Pardubicích či Dukovanech. „Osvobozujeme od daně zemědělské pozemky, abychom kompenzovali zvýšení daně z nemovitostí,“ uvedl starosta Dukovan Miloš Kudera.