Článek
Ústavní soud rozhodl mimo jiné o tom, že když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací. "Jakékoliv zvýhodňování některých odborových organizací v rámci podniku nebo odvětví na úkor jiných je nepřípustné," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler.
Nižší jsou kontrolní kompetence odborů. Podle dosavadního zákoníku kontrolovaly dodržování všech pracovněprávních předpisů v podnicích. "Odborová organizace by tak byla nadána pravomocí vrchnostensky rozhodnout a zasáhnout do práv zaměstnavatele. Takové právo nelze dovodit ani z Ústavy, ani z žádné závazné mezinárodní smlouvy," řekl Güttler.
Odboráři od nynějška nemohou zastavit výrobu, když mají pocit, že ohrožuje pracovníky. I tuto pravomoc pravice kritizovala s tím, že povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a odstraňovat závady jasně vyplývá z jiných právních předpisů.
Ministr Nečas je spokojen
Ministr práce Petr Nečas (ODS) je s nálezem Ústavního soudu spokojen, stejně jako poslanec Marek Benda (ODS), jenž u soudu vystupoval jako zástupce kritiků normy. "Uspěli jsme v těch nejdůležitějších bodech. Snaha odborů udržet si zde postavení, které měly za komunismu, není slučitelná s demokratickým právním státem," řekl Benda.
Podle Nečase rozhodnutí soudu potvrdilo to, že zákoník sepsala odborová centrála - ČMKOS. "Uzurpovali si (odboráři) neskutečná privilegia a je dobře, že se kyvadlo navrací do nějaké rovnováhy," řekl Nečas. Pracovní kodex od počátku kritizoval, označil ho za právní paskvil s desítkami chyb. Loni předložil technickou novelu, která měla nedostatky odstranit. Platí od letošního ledna.
Nyní ministr Nečas chystá "koncepční novelu", která bude vycházet i z rozhodnutí Ústavního soudu. "Nebude to úplně nové znění zákoníku. Budou tam některé věci, které směřují k více liberálnímu, flexibilnímu trhu práce," uvedl ministr.
Podle předsedy vlády a šéfa ODS Mirka Topolánka kabinet na rozhodnutí soudu už delší dobu čekal. "Já nevím, jestli to je, nebo není vítězství," reagoval na verdikt Topolánek. Novinářům řekl, že chystané změny umožní kodex sladit s Ústavou a dát mu moderní podobu.
Paroubek varoval před změnami zákoníku
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek naopak rozhodnutí soudu kritizoval. Je podle něj výsledkem toho, že mezi ústavními soudci převažují lidé s konzervativními názory. "Prezident, který je konzervativní, pravicový, tak má možnost jmenovat soudce tohoto zaměření, a soudci tohoto zaměření budou rozhodovat nikoliv ve prospěch běžných občanů," řekl Paroubek novinářům.
Před změnami v zákoníku varoval. "Jestli pan Topolánek změní Zákoník práce, tak já říkám, že my ty změny opět vrátíme tam, kde mají být, po příštích volbách," dodal.
Zákoník práce, jímž se řídí pět miliónů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů, prosadila před volbami v roce 2006 levice ve Sněmovně i přes nesouhlas Senátu a veto prezidenta.
Odbory: sníží se právní ochrana zaměstnanců
Místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková soudí, že rozhodnutí Ústavního soudu vede ke snížení právní ochrany zaměstnanců v pracovněprávních vztazích.
"Soud dal přednost občanskému zákoníku před zákoníkem práce, což bude mít na zaměstnance nepříznivý dopad. Dnešní rozhodnutí povede také k oslabení kontrolní funkce odborů,“ řekla Právu po skončení jednání Kubínková.
Podle pravice byl zákoník "právní paskvil"
Pravice označovala zákoník od počátku za "právní paskvil prvního řádu" a "ideový bič odborářů a ČSSD". Od počátku letošního roku některé údajné chyby odstranila vládní technická novela zákoníku. Zásadnější změny však exekutiva odkládala do rozhodnutí ústavních soudců.
Levice měla při prosazování zákoníku podporu Českomoravské konfederace odborových svazů. Zastánci normy mínili, že je to moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost a zachovává nezbytnou ochranu zaměstnanců.
Velké podniky většinou zastávaly názor, že zákon sníží konkurenceschopnost firem, zvýší náklady a poškodí ty, kteří shánějí práci.