Článek
Letní tání letos zmenšilo rozlohu severního polárního ledovce na 4,13 miliónu čtverečních kilometrů, což je nejméně v moderní historii Země. S takovým úbytkem přitom nepočítala ani nynější alarmující prognóza vědců vedených profesorem Wieslawem Maslowskim z Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey, kteří vytvořili model pro budoucí tání na základě dat z let 1979 až 2004.
„Náš předpoklad, že v létě 2013 led z Arktidy zmizí, nezahrnuje minimální hodnoty z let 2005 a 2007,“ upozornil Maslowski s tím, že k úplnému roztátí Arktidy by tak mohlo dojít i dříve. „Vzhledem k této skutečnosti je i naše prognóza docela umírněná,“ doplnil vědec.
Dosavadní předpovědi přitom uváděly, že arktický led roztaje někdy mezi lety 2040 až 2100.
Tání urychlují teplé vody Atlantiku a Pacifiku, zmizelo 10 Británií
Maslowského tým, který často přichází se závažnými klimatologickými poznatky jako první, používá k modelování procesu odtávání ledovce superpočítače, jež vyhodnocují nejen růst teplot na Zemi, ale také spodní proudy v Tichém a Atlantském oceánu, které se nasouvají do arktického prostoru.
„Tvrdím, že modely globální změny klimatu zatím dostatečně nezohledňují přenos tepla do arktického prostoru oceánským prouděním,“ uvedl profesor Maslowski. „Je to proto, že tyto proudy jsou ve své hloubce velmi špatně rozlišitelné. My ale používáme model proudění vod v Arktidě s vysokým rozlišením, který kombinujeme s atmosférickými údaji. dostáváme tak realistický obraz shora z atmosféry i zdola z oceánu,“ doplnil profesor.
| Hrozí doba ledová? |
|---|
| Následky mohou být citelné hlavně pro západní Evropu, jejíž klima příznivě ovlivňuje Golfský proud proudící z tropické oblasti Karibského zálivu napříč Atlantikem k severu Evropy. Vlivem tání ledovců vniká do severních partií Atlantiku velmi chladná sladká voda, která by mohla teplé mořské proudění narušit či úplně zastavit. Evropu by tak čekalo prudké ochlazení, kteří někteří odborníci nazývají novou dobou ledovou. |
Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vychází ve svých hodnoceních stavu klimatického systému Země z průměrných údajů několika modelů tání arktického ledovce. V posledních letech ale rychlost, jakou led z oblasti mizí, dramaticky překonala předpoklady těchto modelů.
Dlouhodobé minimum založené na údajích z let 1979 až 2000 činí 6,74 miliónu čtverečních kilometrů. Minimum z letošního září činilo o 2,61 miliónu čtverečních kilometrů méně, což zhruba odpovídá rozloze Aljašky a Texasu dohromady, nebo také deseti Velkým Britániím.
Arktida se otepluje rychleji než zbytek planety
Vědci upozorňují, že jejich data měří rozlohu ledu, nikoli jeho objem. Liz Morrisová z British Atlantic Survey BBC řekla, že pokud by se led nashromáždil na malém místě, mohl by jeho objem stále stejný. "Existují nějaké důkazy o tom, že se pod vlivem změn větru a možná proudění oceánů kupí podél severního kanadského pobřeží."
Podle jedné loňské studie se v průměru Arktida otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety. Podle této čtyři roky staré studie, na které se podílelo několik set vědců, se odhaduje, že by do roku 2100 mohla teplota Arktidy stoupnout o čtyři až sedm stupňů.
Tající led uvolnil cestu mezi oceány, státy se o ni přou
Poprvé od roku 1978 uvolnil tající led legendární severozápadní cestu z Atlantiku do Tichého oceánu, jež bývá celý rok blokována ledem. Celoroční zpřístupnění této námořní cesty by zvýšilo lodní dopravu v oblasti a nežádoucí změny ještě urychlilo. Plavidla by na cestě mezi Evropou a Asií ušetřila cestou přes Arktidu tisícovky kilometrů oproti dosavadní plavbě přes Panamský průplav.
Otevření severozápadní cesty už ale vyvolává mezinárodní spory. Kanada upozornila, že má všechna práva na tu část severozápadní cesty, která prochází jejím územím, a může tam tedy zakázat provoz. Proti tomu se ale staví Spojené státy a Evropská unie. Zastávají názor, že nová cesta by měla mít mezinárodní charakter a všechna plavidla by měla mít právo ji využívat.