Výlet do Orlických hor - ze Suchého vrchu na tvrz Bouda

„Historie chaty sahá do roku 1924, kdy byl v nedalekém Jablonném nad Orlicí založen oddíl Klubu československých turistů. Hned na ustavující schůzi byl schválen ambiciózní plán, a to vybudování turistické chaty,“ připomněl nejstarší historii objektu Stanislav Havel, zástupce investora, díky němuž prošla chata letos dokončenou rekonstrukcí.

Z mnohých architektonických předloh tehdy zvítězil návrh architekta Jaroslava Stejskala. Stavět se začalo v roce 1926 a po dvou letech již stavba sloužila veřejnosti. Navíc počátkem 30. let byla rozšířena o 33 metrů vysokou vodárenskou věž, později fungující především jako rozhledna.

Spatřit odtud můžeme nejen Orlické hory, ale i Králický Sněžník, Hrubý Jeseník s Pradědem, Kladsko a za příznivého počasí i Sněžku v Krkonoších.

„Bohužel během druhé světové války chatu zabrala německá armáda, která tu nechala vybudovat rehabilitační ústav pro zraněné letce. V letech 1953 až 1961 ji k rekreaci využívala česká armáda, poté znovu začala sloužit turistům. Privatizace v 90. letech však zapříčinila postupnou devastaci,“ upozornil Havel na smutný osud chaty v posledních letech.

V roce 1996 byla Kramářova chata zcela uzavřena a po požáru z 16. července 2003 z ní zbylo pouze torzo. „Naštěstí to dnes už neplatí. Po roční rekonstrukci tu od začátku července turisté znovu mají možnost nejen občerstvení, ale i ubytování,“ upozornil Stanislav Havel.

„Suchák, jak místní Suchý vrch běžně nazývají, je pro mnohé z regionu srdeční záležitostí. Není jen orientačním bodem v krajině, ale je to místo se zajímavou historií,“ přidal se k pozvánce Jaroslav Krátký z místního Klubu českých turistů. Krásu zdejší přírody v minulosti ocenil nejen československý premiér Karel Kramář, po němž chata nese jméno, ale například i prezident Edvard Beneš.

Suchý vrch je navíc východiskem několika turistických tras, neboť pěší i cyklonávštěvníci se odtud mohou vypravit hned několika směry. Vede tudy zejména červeně značená Jiráskova cesta. Vyznačena byla už před jednadevadesáti lety a protíná nejkrásnější partie hor. Modrá značka nás dovede do nedaleké obce Těchonín nebo zelená z Jablonného na Červenovodské sedlo.

Vydáme-li se po červené turistické značce, dojdeme po zhruba třech kilometrech ke kulturní památce, bývalé dělostřelecké tvrzi Bouda. Ta byla jako součást pohraničního opevnění vybudována na konci 30. let minulého století.

Je jednou z pěti dokončených dělostřeleckých tvrzí. Tvoří ji pět železobetonových objektů, takzvaných srubů, které jsou vzájemně propojeny podzemními spojovacími chodbami.

V podzemí nechybějí ani rozsáhlé sály, sloužící jako sklady munice, elektrárna, ošetřovna, kuchyně, prostě jako válečná kasárna. Ubytováno tu mohlo být 316 mužů. Podzemím, a to až 57 metrů pod povrchem země, je vedena úzkorozchodná železniční trať.

Zájemci o prohlídku by měli myslet na pevnou obuv a zejména teplé oblečení. I v létě bývá v podzemí pouze mezi čtyřmi až deseti stupni Celsia.