Článek
Je sice pravda, že dnes spolehlivě rozpálí místní obyvatele slovo kůrovec, ale prudce rostoucí cena zlata probouzí obavu před malou zlatou horečkou. Už několikrát se v posledních letech bránili obnovení těžby, která by do městského rozpočtu přinesla nemalý peníz, ale zároveň by přes všechny sliby o neinvazivní těžbě znamenala zásah do jejich největšího pokladu - přírodního bohatství Šumavy.
Hrad Kašperk
Zlato, kterého se prý na světě vytěžilo celých 117 tisíc tun, tj. krychle o velikosti jedné hrany 17,5 metru, tu rýžovali už Keltové a největšího rozmachu dosáhla těžba za Jana Lucemburského a Karla IV. Dodnes je okolní krajina zvrásněná haldami a štolami, nejvíce pak jižně od Kašperských Hor, kde se těžilo ještě na začátku 20. století. Františkova šachta, Česká šachta, štola sv. Jana a pak ty nejmladší doly Bedřicha, Josefa, sv. Jana a důl Kristýna, samá poetická až nábožná jména.
V posledně jmenované štole je od konce padesátých let umístěno seismologické zařízení Geofyzikálního ústavu Akademie věd, které ve své době až do konce osmdesátých let bylo vzhledem k počtu a kvalitě záznamů nejcitlivějším záznamovým zařízením na světě. Ve stálé pracovní teplotě 8 stupňů Celsia tu měly citlivé přístroje registrovat krom zemětřesení i jaderné pokusy v americké Nevadě, Číně, Nové Zemi i na atolu Mururoa.
Dnešní plně digitální stanice, zařazená do celosvětové sítě seismologických pracovišť, využívá po léta požehnání zastavené důlní činnosti v širokém okolí, které bylo narušeno jen uprostřed devadesátých let minulého století při průzkumných pracích zlaté žíly ve štole Naděje. Doufejme, že nadějí pro vědou zalidněnou Kristýnu a tento kout Šumavy zůstane těžařský klid na lůžku a správné prášky zdravého rozumu proti možnému vypuknutí novodobé zlaté horečky.
| Vysílání pořadu Výletníci v České televizi |
|---|
| Čtvrtek 1. září ve 21.25 hodin ČT 1 Stránky pořadu najdete zde. |
