Dvanáct nejkrásnějších českých zřícenin a hradů, které stojí za návštěvu

Nedaleko Jablonce nad Nisou se na skále tyčí středověký hrad Frýdštejn. Jeho hlavní dominantou je 15 metrů vysoká hradní věž, postavená na nejvyšší skále. Jedná se o nejlépe zachovalou část hradu. Masívní stavba má devět metrů v průměru a turisty těší, že v úvodu zvenku a posléze vnitřkem věže vedou schody – do věže pronikají asi v šestimetrové výši.

Odměnou po vyšplhání na vrchol věže vám bude vynikající vyhlídka. Aby ne – okolní zvlněná krajina (na severu se tyčí vrch Kopanina s rozhlednou, směrem na jih se u Malé Skály nachází skalní město Drábovna) je jednoznačně pastvou pro oči. Zelené vlnobití kopců, z něhož občas vyráží ostré břity skalisek – prostě ráj.

K vidění je tu toho ovšem víc. Stranou návštěvnické pozornosti nezůstává ani světnice vytesaná ve skále nedaleko věže. Kdysi sloužila i jako kaple – a to ještě dlouho po opuštění hradu. Hrad je přístupný každý den od 10 do 17 hodin, kromě pondělí. Další podrobnosti najdete na stránkách hradu.

Nenápadná vesnice Choustník leží asi dvacet kilometrů od Tábora. Její dominantou je 669 metrů vysoký kopec se zříceninou hradu opředenou legendami.

O vzniku jména vypráví stará legenda. Mocnému jihočeskému vladykovi utekla dcera za svou láskou - urozeným, ale chudým pážetem. Otec své dítě nejdříve proklínal, potom bědoval, až se ji vydal v přestrojení za starého muže hledat. Již se vzdával naděje, když se vyčerpaný dostal ke tvrzi a požádal o vodu.

S překvapením zjistil, že dívka, která se ho ochotně ujala, je jeho dcera, v té době již šťastně provdaná za majitele tvrze, mladé páže. Otec se usmířil s dcerou i jejím mužem a šťastný, že své dítě našel, strhl si z tváře nalepené umělé vousy. A tak přišla tvrz ke svému jménu: Voustník se postupem času přeměnil na Choustník. Méně romantická verze zní, že hrad (původně Chustník) přišel k názvu od kopce křovím (chustem) porostlým.

Do konce června je hrad otevřen jen o víkendu, ale během letních prázdnin bude otevřen každý den od 9 do 17 hodin. Pokud se na Choustník vydáte 10. července, setkáte se zde se šermíři, kejklíři, věštkyní a dalšími v rámci akce Středověkých slavností. Více se o slavnostech dozvíte zde.

Skalní hrad Sloup v Čechách byl vybudován na asi 35 metrů vysoké pískovcové skále a již na první pohled působí jako vystřižený z pohádky. Kromě impozantní sochy poustevníka Samuela Gönera s dalekohledem je tady k vidění ve skále vytesaný kostel, ve kterém je možné se nechat oddat, nebo se zaposlouchat do četných koncertů různých žánrů, které se v těchto prostorách pořádají v letních měsících.

Vyhlídek, ze kterých můžeme spatřit hrad Sloup jako na dlani, je několik. K nejkrásnější dojdete po zelené značce, jmenuje se Na Stráži (skála 354 m n. m.), ze které máte úžasný výhled nejen na hrad, ale i jeho okolí.

Odtud je možné se vydat na rozcestí U křížku, na Dolní Hraběcí cestu, vyhlídku Emanuela Maxi, Hraběnčinu vyhlídku, Hradní vyhlídku a Maxmiliánovu vyhlídku. Délka tras po vyhlídkách Sloupských skal je dlouhá asi 4 km.

Až do srpna je hrad otevřen každý den i v pondělí. Od 25. června se každý sobotní večer koná na hradě od 19 hodin koncert. Podrobný program najdete zde.

Točník byl založen kvůli požáru, který zasáhl dolní hrad Žebrák v roce 1395. Hrad na okraji křivoklátských lesů je častým turistickým cílem. V podhradí se také konají různé hudební festivaly.

Hrad je mimořádně fotogenický, nejen že je odtud krásný výhled do kraje, ale je to i architektonická památka, která v posledních desetiletích pravidelně prodělává opravy a úpravy. Takže se před návštěvníky představuje ve stále dokonalejší kondici.

Točník je otevřen do srpna každý den, mimo pondělí, od 9 do 18 hodin s polední hodinovou pauzou od 12 hodin. Během prázdnin se zde konají Točnické kejkle, Nebe a dudy (festival středověké hudby), Netopýří večírek a mnoho dalších. Podrobný program najdete zde.

V minulém roce vyhrály Trosky anketu o nejzáhadnější turistické místo České republiky.  Silueta dvou věží, se jmény Baba (47 m) a Panna (57 m), je vidět do širokého kraje. Při prohlídce se návštěvník seznámí nejen s bohatou historií hradu a jeho stavebním vývojem, ale může také vystoupat na obě hradní věže, které skýtají jedinečné výhledy na široké okolí.

V roce 1999 byla na věži Baba vybudována vyhlídka. Za příznivého počasí z ní lze vidět Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří, ale i Prahu a mnoho dalších míst v okolí. Trosky jsou otevřené do srpna mezi 8.30 a 17.30 hodin každý den kromě pondělí. Více o kulturním dění se dozvíte zde.

Nedaleko obce Bohy v krašovské přírodní rezervaci se hrdě nad Berounkou tyčí šlechtický hrad Krašov. Od roku 1800 se o něm píše jako o objektu pustém. Předtím tento šlechtický hrad ovšem vystřídal nejen řadu majitelů, ale i podob – v 16. století byl kupříkladu přestavěn na renesanční zámek a ve druhé polovině 17. století, kdy připadl klášteru v Plasích, zažil barokní úpravy.

Pro návštěvníky je toto místo velice atraktivní – nejen tím, co z hradu zbylo a co si lze prohlédnout z maximální blízkosti, ale také pro skvělou vyhlídku. Ze skalního ostrohu, na němž byl hrad vystavěn, je jeden z mimořádných pohledů na Berounku. Krašov rozhodně patří do galérie takových míst, jakými jsou například vyhlídky z Čertovy skály, od hradu Týřov či z vrchu Čerchov u Nižboru. Hrad prochází postupnou rekonstrukcí. Stránky Krašova s programem a nabídkou brigád najdete zde.

Hodně návštěvníků se shoduje na tom, že kdo Andělskou Horu navštíví, měl by tady i pár chvil zůstat, zajít na zříceninu hradu načerpat sílu a přitom si užívat nádherného výhledu do kraje. Je odtud nádherný pohled na Krušné hory a jejich nejvyšší vrchol Klínovec, Doupovské hory nebo Slavkovský les.

Andělská Hora byla častým výletním místem pro lázeňské hosty. Navštívil ji J. W. Goethe, ten zde oslavil roku 1786 narozeniny, nebo básník Fridrich Schiller, kterému zde Němci zasadili památný dub.

Nedaleko Máchova jezera se majestátně tyčí Bezděz. Patří k objektům, které zná každý, skoro každý i osobně, ale přesto výpravy návštěvníků k němu nepolevují. Bezděz nechal v letech 1264 až 1278 postavit Přemysl Otakar II., Král železný a zlatý.

Dominantní z hlediska blízkého okolí už je samotný vrch (604 metrů nadmořské výšky), natož s vylepšením v podobě hradu se dvěma z dálky viditelnými věžemi – té větší se zcela po právu říká Velká, je vysoká 30 metrů a slouží jako bezvadná rozhledna. Nižší, dvacetimetrová, je vlastním jménem Čertova a nejkrásnější pohled na ni, stejně jako na sousední vrch Malý Bezděz, je právě z rozhledny.

Hrad je otevřen každý den mezi 9 a 16.30 hodinou mimo pondělí až do září. Prohlídku Bezdězu můžete spojit s dalšími zajímavými místy v okolí, jako jsou Doksy, Houska, Kokořín či Ralsko.

Hrad Okoř nechal roku 1359 postavit pravděpodobně vůbec první příslušník neurozeného stavu - bohatý měšťan Starého města pražského František Rokycanský.

K hradu se vztahuje řada pověstí a legend, například o bezhlavém mnichu, který se za větrných nocí řítí na sedátku vozu, taženého taktéž bezhlavým koněm po obloze přes Zákolanské údolí. Některé legendy, například ta o pokladech, ale byly tak reálné a tak hluboce se dostaly lidem pod kůži, že zde opravdu po pokladech pátrali.

Hukvaldy jsou známé jako rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928) a také díky rozsáhlé hradní zřícenině. Hrad na skalnatém vrchu založil v polovině 13. století německý šlechtic ve službách českého krále Přemysla Otakara II. Arnold z Huckeswagenu. Stavba to byla fortelná – neudolal ji žádný útok, podlehla až ohni v roce 1762. Po požáru již hrad nebyl obnoven.

Dojmy z návštěvy objektu, který po obvodu měří 800 metrů a nabízí návštěvu hradní kaple, purkrabství či cestu až do nejvyšších míst, odkud je vynikající rozhled – jsou tu vždy mimořádné. Hudební festival Janáčkovy Hukvaldy začíná 24. června. Podrobnější programy akcí najdete zde.

Hrad Helfštýn (zvaný také Helfštejn, německy Helfenstein) vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století a jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy. Vybudoval na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, malý hrad s oválným půdorysem.

Hrad vznikl na ploše dlouhé přibližně 50 m a široké 30 m a byl už tehdy opevněn silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem, za nímž byl vyhlouben ochranný příkop.

Hrad je pro veřejnost otevřen každý den kromě pondělí od 9 do 18 hodin. Na Helfštýně se tradičně koná Kovářské fórum, Hradní bál a řada dalších akcí pro malé i velké. Podrobný program najdete zde.

Středověký hrad Rabí s románskými základy měl v minulosti důležitou roli. Chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Kvůli tomu se hrad stával často terčem útoků. Husitský válečník Jan Žižka se ho pokusil dobýt dokonce dvakrát – a zaplatil za to svým druhým okem. Díky své kráse a ojedinělosti je Rabí zapsáno na seznamu národních kulturních památek.

Rabí je otevřeno denně od 9 do 17 hodin mimo pondělí až do srpna. Na hradě se pravidelně pořádají různé koncerty a výstavy. Aktuální program najdete zde.